Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
držet
[držet]
(3. j., 3. mn. drží, rozk. drž, čin. držel, trp. držen, podst. jm. držení)
sloveso nedokonavé
1. (kdo drží koho4, co {v čem; za co})
mít něco uchopeného v ruce, v rukou a nepouštět:
Držela v náručí dítě a pevně ho k sobě tiskla.
Držel skleničku za stopku.
Drž to pořádně, ať ti to nespadne na zem.
V životě nedržel volant v ruce. neřídil auto
2. (kdo drží co {komu; kde}), (co drží co)
udržovat v určité poloze, přidržovat • nést zátěž, podpírat:
Ten žebřík mi držet nemusíš.
Držel nám dveře, abychom mohli projít.
Držel ruce nad hlavou.
Střechu drželo několik trámů.
podst. jm. vadné držení těla
□ držet háky slang: medicína
asistovat u operace, zajišťovat přístup k operovanému místu za pomoci chirurgických háků
3. (kdo drží koho4 kde)
bránit někomu ve svobodě pohybu:
Lupič držel v bance rukojmí.
Oba podezřelí byli drženi v policejní vazbě.
Děti byly drženy v budově násilím.
Tak si jdi, nikdo tě tu nedrží.
4. (kdo drží co komu)
předem zajišťovat, rezervovat:
Vždycky jsem mu držel místo v kupé.
5. (kdo drží co {v čem})
mít ve vlastnictví, spravovat, disponovat:
Stát drží ve firmě sedmdesátiprocentní podíl.
Lidovci drží v krajském zastupitelstvu dvaačtyřicet křesel.
kolokv. vyš.
podst. jm. držení omamných prostředků
držení střelné zbraně
6. (kdo, co drží co {jak}; koho4 jak)
udržovat, zachovávat určitý stav, pozici, úroveň:
Hosté drželi domácí celek trvale pod tlakem.
Zatím budeme smlouvu držet v tajnosti.
Středočeský kraj drží prvenství ve výstavbě bytů.
7. (co drží {co})
setrvávat beze změny v žádoucím stavu:
Díky tužidlu bude účes dobře držet tvar.
Rtěnka se nerozmazává a barva drží skutečně dlouho.
Koleno zatím drží. nebolí nad únosnou míru
8. (kdo drží co)
vykonávat určitou činnost, chovat se podle určitých pravidel:
držet dohled / službu
Pohotovosti nedržíme, za to ani nejsme placeni.
Rodina drží smutek.
Vždy držela slovo.
Držet nějaké diety se jí nechce.
9. kolokviální vyšší
být pro někoho koníčkem, předmětem zájmu ap., bavit:
Malování mě drželo už od dětství.
Koně mě drží už od školky.
Turistika a hory mě drží od mládí.
10. (kdo, co drží koho4 při čem; koho4 u čeho; koho4 kde)
motivovat k pokračování nějaké činnosti:
Ondrova maminka popírá, že by syna musela při učení příliš držet.
Co vás tak dlouho drží u vrcholového volejbalu?
11. (kdo, co drží koho4)
být psychickou oporou, dodávat sílu, energii ap., posilovat, podporovat:
Držel mě, když jsem se hroutila a nezvládala.
Při životě je držela víra, že jednou bude lépe.
12. (kdo drží {s kým; při kom})
projevovat někomu náklonnost a být jeho spojencem:
Říká se, že dcera vždycky drží s tátou.
Horalé drží při sobě.
Tým drží pohromadě za jakékoliv situace.
13. kolokviální vyšší
mít někoho, něco v oblibě, mít zalíbení v někom, něčem:
Na svého synovce držel, a tak se na něj nikdy nezlobil.
Vždy držela na čistotu a pořádek.
14. (kdo drží koho4)
poskytovat odměnu za práci, zaměstnávat:
Ještě tento měsíc držíme uklízečku a správce haly.
Ve školách si drží učitele v předdůchodovém věku.
15. (kdo drží koho4)
věnovat se chovu domácích zvířat syn. chovat, pěstovat:
Marie drží králíky, husy a slepice.
◊ držet basu (s někým)
zachovávat solidaritu s někým, stát při něm (často v zájmu nevyzrazení určité skutečnosti):
Lékaři obvykle drží basu se svými kolegy.
S vaším postojem moc nesouhlasím, ale budu držet basu.
◊ držet černou hodinku
být potmě (nebo při svíčkách) z vlastního rozhodnutí nebo při výpadku elektrického proudu • nesvítit, sedět, posedět potmě a přátelsky si přitom povídat
◊ držet fazonu
zachovávat (často jen navenek) společenskou přiměřenost, formální slušnost, zdvořilost • dodržovat patřičné zvyklosti, náležitou formu, orientaci ap.
◊ držet hubu / klapačku kolokviální
◊ expresivní držet pusu / zobák / pysk
mlčet, nemluvit
◊ držet hubu / pusu a krok
vykonávat bez řečí to, co ostatní, neodporovat
◊ držet jazyk za zuby
nepromluvit, neprozradit tajemství
◊ držet klíč k něčemu
mít prostředek k poznání, získání, ovládnutí ap. něčeho
◊ držet krok s dobou
být pokrokový, moderní, nezaostávat
◊ držet krok s někým / něčím
udržovat si potřebnou úroveň, nezaostávat za někým, něčím
◊ držet lajnu
1. kolokviální
2. slang: sport držet se svého vymezeného místa na kraji hřiště a nenechávat je odkryté, nechráněné
◊ držet (nad někým / něčím) ochrannou ruku
nedopustit, aby se někomu, něčemu stalo něco zlého, ochraňovat, chránit
◊ držet něco / někoho na uzdě
ovládat, krotit něco, někoho • zacházet s něčím, někým přísně a omezovat to, ho
◊ držet něco pevně v rukou / rukách
pevně a jistě něco ovládat, kontrolovat, řídit
◊ držet (něco) pod pokličkou
nevyzradit tajemství, tajit
◊ držet někoho / něco jak(o) v kleštích
držet někoho nebo něco velmi silně nebo bolestivě a znemožňovat mu pohyb, svírat
◊ držet (někoho / něco) nad vodou
chránit někoho, něco před zkázou, pomáhat
◊ držet někoho / něco pod zámkem
držet někoho někde zavřeného a nepouštět ho ven • věznit někoho • mít něco (bezpečně) uzavřené, uzamčené
◊ držet někoho / něco zkrátka
zacházet s někým, něčím přísně, omezovat, potlačovat ho, to
◊ držet někoho dál od něčeho / někoho
nedovolovat někomu přibližovat se k něčemu, někomu, zabývat se něčím, stýkat se s někým ap.
◊ držet (někoho) pod krkem
přísně někoho kontrolovat a udržovat v napětí, nedovolit sebemenší odchylku od vůle toho, kdo kontroluje
syn. držet (někomu) nůž na krku
◊ držet někoho v hrsti
mít někoho plně ve své moci, zprav. na základě kontroly nad životně důležitým zdrojem, tajemstvím druhého ap.
◊ držet (někoho) v šachu
někoho ovládat, blokovat, ohrožovat ho a znemožňovat mu něco, v něčem ho omezovat
◊ držet (někomu) nůž na krku
přísně někoho kontrolovat a udržovat v napětí, nedovolit sebemenší odchylku od vůle toho, kdo kontroluje
syn. držet (někoho) pod krkem
◊ držet (někomu) palce / palec / pěsti
přát někomu úspěch nebo zdárný průběh něčeho, v duchu ho podporovat
◊ držet otěže něčeho (pevně) v rukou / rukách
pevně něco řídit, ovládat • mít ve vedení něčeho rozhodující moc a kontrolu
◊ držet prst na tepu doby expresivní
sledovat aktuální dění nebo nejnovější (civilizační, kulturní, technický ap.) vývoj
◊ držet si někoho / něco dál od těla
zachovávat si odstup, vyhýbat se někomu, něčemu, nechtít s někým, něčím nic mít
◊ držet (si) někoho na distanc ◊ kolokviální
udržovat někoho v náležité vzdálenosti • nutit někoho k zachovávání zdrženlivosti ve vztahu k vlastní osobě
◊ držet slovo
plnit slib, sliby
◊ držet (v rukou / ruce) černého Petra
být, ocitnout se ve velmi obtížné situaci, mít smůlu, utrpět prohru, nezdar
◊ držet (všechny) trumfy (v ruce / rukou / rukách)
být ve výhodě a mít všechny předpoklady zvítězit
◊ držte si klobouky, jedeme z kopce kolokviální vyšší
teď dávejte pozor a buďte opatrní, bude to vzrušující, nebezpečné a divoké • pozor, následuje strmý sestup, propad
◊ něco drží jak(o) židovská / helvétská víra
něco drží velmi pevně
◊ něco drží (jen) na čestné / dobré slovo
něco je velmi chatrné, nepevné, nespolehlivé
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[držet]
(3. j., 3. mn. drží, rozk. drž, čin. držel, trp. držen, podst. jm. držení)
sloveso nedokonavé
1. (kdo drží koho4, co {v čem; za co})
mít něco uchopeného v ruce, v rukou a nepouštět:
Držela v náručí dítě a pevně ho k sobě tiskla.
Držel skleničku za stopku.
Drž to pořádně, ať ti to nespadne na zem.
V životě nedržel volant v ruce. neřídil auto
2. (kdo drží co {komu; kde}), (co drží co)
udržovat v určité poloze, přidržovat • nést zátěž, podpírat:
Ten žebřík mi držet nemusíš.
Držel nám dveře, abychom mohli projít.
Držel ruce nad hlavou.
Střechu drželo několik trámů.
podst. jm. vadné držení těla
□ držet háky slang: medicína
asistovat u operace, zajišťovat přístup k operovanému místu za pomoci chirurgických háků
3. (kdo drží koho4 kde)
bránit někomu ve svobodě pohybu:
Lupič držel v bance rukojmí.
Oba podezřelí byli drženi v policejní vazbě.
Děti byly drženy v budově násilím.
Tak si jdi, nikdo tě tu nedrží.
4. (kdo drží co komu)
předem zajišťovat, rezervovat:
Vždycky jsem mu držel místo v kupé.
5. (kdo drží co {v čem})
mít ve vlastnictví, spravovat, disponovat:
Stát drží ve firmě sedmdesátiprocentní podíl.
Lidovci drží v krajském zastupitelstvu dvaačtyřicet křesel.
kolokv. vyš.
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Kdo u vás doma drží kasu? rozhoduje o rozpočtu, zejména o vydáních Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
podst. jm. držení omamných prostředků
držení střelné zbraně
6. (kdo, co drží co {jak}; koho4 jak)
udržovat, zachovávat určitý stav, pozici, úroveň:
Hosté drželi domácí celek trvale pod tlakem.
Zatím budeme smlouvu držet v tajnosti.
Středočeský kraj drží prvenství ve výstavbě bytů.
7. (co drží {co})
setrvávat beze změny v žádoucím stavu:
Díky tužidlu bude účes dobře držet tvar.
Rtěnka se nerozmazává a barva drží skutečně dlouho.
Koleno zatím drží. nebolí nad únosnou míru
8. (kdo drží co)
vykonávat určitou činnost, chovat se podle určitých pravidel:
držet dohled / službu
Pohotovosti nedržíme, za to ani nejsme placeni.
Rodina drží smutek.
Vždy držela slovo.
Držet nějaké diety se jí nechce.
9. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(co, kdo drží koho4)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
být pro někoho koníčkem, předmětem zájmu ap., bavit:
Malování mě drželo už od dětství.
Koně mě drží už od školky.
Turistika a hory mě drží od mládí.
10. (kdo, co drží koho4 při čem; koho4 u čeho; koho4 kde)
motivovat k pokračování nějaké činnosti:
Ondrova maminka popírá, že by syna musela při učení příliš držet.
Co vás tak dlouho drží u vrcholového volejbalu?
11. (kdo, co drží koho4)
být psychickou oporou, dodávat sílu, energii ap., posilovat, podporovat:
Držel mě, když jsem se hroutila a nezvládala.
Při životě je držela víra, že jednou bude lépe.
12. (kdo drží {s kým; při kom})
projevovat někomu náklonnost a být jeho spojencem:
Říká se, že dcera vždycky drží s tátou.
Horalé drží při sobě.
Tým drží pohromadě za jakékoliv situace.
13. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo drží na koho, na co)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
mít někoho, něco v oblibě, mít zalíbení v někom, něčem:
Na svého synovce držel, a tak se na něj nikdy nezlobil.
Vždy držela na čistotu a pořádek.
14. (kdo drží koho4)
poskytovat odměnu za práci, zaměstnávat:
Ještě tento měsíc držíme uklízečku a správce haly.
Ve školách si drží učitele v předdůchodovém věku.
15. (kdo drží koho4)
věnovat se chovu domácích zvířat syn. chovat, pěstovat:
Marie drží králíky, husy a slepice.
◊ držet basu (s někým)
zachovávat solidaritu s někým, stát při něm (často v zájmu nevyzrazení určité skutečnosti):
Lékaři obvykle drží basu se svými kolegy.
S vaším postojem moc nesouhlasím, ale budu držet basu.
◊ držet černou hodinku
být potmě (nebo při svíčkách) z vlastního rozhodnutí nebo při výpadku elektrického proudu • nesvítit, sedět, posedět potmě a přátelsky si přitom povídat
◊ držet fazonu
zachovávat (často jen navenek) společenskou přiměřenost, formální slušnost, zdvořilost • dodržovat patřičné zvyklosti, náležitou formu, orientaci ap.
◊ držet hubu / klapačku kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
◊ expresivní držet pusu / zobák / pysk
mlčet, nemluvit
◊ držet hubu / pusu a krok
vykonávat bez řečí to, co ostatní, neodporovat
◊ držet jazyk za zuby
nepromluvit, neprozradit tajemství
◊ držet klíč k něčemu
mít prostředek k poznání, získání, ovládnutí ap. něčeho
◊ držet krok s dobou
být pokrokový, moderní, nezaostávat
◊ držet krok s někým / něčím
udržovat si potřebnou úroveň, nezaostávat za někým, něčím
◊ držet lajnu
1. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní mít jasný, neměnný, konzistentní postoj, názorově neustupovatJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
2. slang: sport držet se svého vymezeného místa na kraji hřiště a nenechávat je odkryté, nechráněné
◊ držet (nad někým / něčím) ochrannou ruku
nedopustit, aby se někomu, něčemu stalo něco zlého, ochraňovat, chránit
◊ držet něco / někoho na uzdě
ovládat, krotit něco, někoho • zacházet s něčím, někým přísně a omezovat to, ho
◊ držet něco pevně v rukou / rukách
pevně a jistě něco ovládat, kontrolovat, řídit
◊ držet (něco) pod pokličkou
nevyzradit tajemství, tajit
◊ držet někoho / něco jak(o) v kleštích
držet někoho nebo něco velmi silně nebo bolestivě a znemožňovat mu pohyb, svírat
◊ držet (někoho / něco) nad vodou
chránit někoho, něco před zkázou, pomáhat
◊ držet někoho / něco pod zámkem
držet někoho někde zavřeného a nepouštět ho ven • věznit někoho • mít něco (bezpečně) uzavřené, uzamčené
◊ držet někoho / něco zkrátka
zacházet s někým, něčím přísně, omezovat, potlačovat ho, to
◊ držet někoho dál od něčeho / někoho
nedovolovat někomu přibližovat se k něčemu, někomu, zabývat se něčím, stýkat se s někým ap.
◊ držet (někoho) pod krkem
přísně někoho kontrolovat a udržovat v napětí, nedovolit sebemenší odchylku od vůle toho, kdo kontroluje
syn. držet (někomu) nůž na krku
◊ držet někoho v hrsti
mít někoho plně ve své moci, zprav. na základě kontroly nad životně důležitým zdrojem, tajemstvím druhého ap.
◊ držet (někoho) v šachu
někoho ovládat, blokovat, ohrožovat ho a znemožňovat mu něco, v něčem ho omezovat
◊ držet (někomu) nůž na krku
přísně někoho kontrolovat a udržovat v napětí, nedovolit sebemenší odchylku od vůle toho, kdo kontroluje
syn. držet (někoho) pod krkem
◊ držet (někomu) palce / palec / pěsti
přát někomu úspěch nebo zdárný průběh něčeho, v duchu ho podporovat
◊ držet otěže něčeho (pevně) v rukou / rukách
pevně něco řídit, ovládat • mít ve vedení něčeho rozhodující moc a kontrolu
◊ držet prst na tepu doby expresivní
sledovat aktuální dění nebo nejnovější (civilizační, kulturní, technický ap.) vývoj
◊ držet si někoho / něco dál od těla
zachovávat si odstup, vyhýbat se někomu, něčemu, nechtít s někým, něčím nic mít
◊ držet (si) někoho na distanc ◊ kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
držet (si) někoho na dištanc Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
udržovat někoho v náležité vzdálenosti • nutit někoho k zachovávání zdrženlivosti ve vztahu k vlastní osobě
◊ držet slovo
plnit slib, sliby
◊ držet (v rukou / ruce) černého Petra
být, ocitnout se ve velmi obtížné situaci, mít smůlu, utrpět prohru, nezdar
◊ držet (všechny) trumfy (v ruce / rukou / rukách)
být ve výhodě a mít všechny předpoklady zvítězit
◊ držte si klobouky, jedeme z kopce kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
teď dávejte pozor a buďte opatrní, bude to vzrušující, nebezpečné a divoké • pozor, následuje strmý sestup, propad
◊ něco drží jak(o) židovská / helvétská víra
něco drží velmi pevně
◊ něco drží (jen) na čestné / dobré slovo
něco je velmi chatrné, nepevné, nespolehlivé
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
