chovat
[xovat]
(3. j. chová, rozk. chovej, čin. choval, trp. chován, podst. jm. chování)
sloveso nedokonavé
1. (kdo chová koho4 {v čem; na čem})
držet někoho (zprav. dítě) v náručí, na klíně ap.:
chovat miminko
Otec chová v náručí prvorozeného syna.
Dcera chtěla pořád chovat, nejraději by byla celý den v náruči.
přen. U sousedů budou chovat. mít dítě
2. (kdo chová koho4)
pečovat o zvířata pro jejich praktické využití nebo ze záliby:
chovat ovce / krávy / kozy
chovat skot na maso
chovat v bytě kočky
Zoo chová jedovaté hady.
příd. jm. plemena koní chovaná v České republice
3. (kdo chová co ke komu, k čemu; koho4, co v čem)
zaujímat k někomu, něčemu nějaký postoj, vztah:
K soupeři chováme respekt.
Lékaře chovám v úctě.
Začínám chovat nenávist k celému světu.
Podle mě neplatí, že návštěvníci v džínech chovají neúctu k divadlu – prostě se nevhodně oblékli.
◊ chovat někoho jak(o) v bavlnce
velmi, často až přehnaně o někoho pečovat, někoho hýčkat, rozmazlovat:
Svou manželku miloval a choval ji jako v bavlnce.
Doma mě chovali jako v bavlnce a nic jsem do života neuměla.
► chovávat
[xovaːvat]
(3. j. chovává, čin. chovával)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
Tatínek mě chovával na klíně.
2.
Dřív jsem chovával králíky.
Včely byly chovávány po několik tisíciletí.
3.
I po rozvodu chovával náklonnost k bývalým chotím.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[xovat]
(3. j. chová, rozk. chovej, čin. choval, trp. chován, podst. jm. chování)
sloveso nedokonavé
1. (kdo chová koho4 {v čem; na čem})
držet někoho (zprav. dítě) v náručí, na klíně ap.:
chovat miminko
Otec chová v náručí prvorozeného syna.
Dcera chtěla pořád chovat, nejraději by byla celý den v náruči.
přen. U sousedů budou chovat. mít dítě
2. (kdo chová koho4)
pečovat o zvířata pro jejich praktické využití nebo ze záliby:
chovat ovce / krávy / kozy
chovat skot na maso
chovat v bytě kočky
Zoo chová jedovaté hady.
příd. jm. plemena koní chovaná v České republice
3. (kdo chová co ke komu, k čemu; koho4, co v čem)
zaujímat k někomu, něčemu nějaký postoj, vztah:
K soupeři chováme respekt.
Lékaře chovám v úctě.
Začínám chovat nenávist k celému světu.
Podle mě neplatí, že návštěvníci v džínech chovají neúctu k divadlu – prostě se nevhodně oblékli.
◊ chovat někoho jak(o) v bavlnce
velmi, často až přehnaně o někoho pečovat, někoho hýčkat, rozmazlovat:
Svou manželku miloval a choval ji jako v bavlnce.
Doma mě chovali jako v bavlnce a nic jsem do života neuměla.
► chovávat
[xovaːvat]
(3. j. chovává, čin. chovával)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
Tatínek mě chovával na klíně.
2.
Dřív jsem chovával králíky.
Včely byly chovávány po několik tisíciletí.
3.
I po rozvodu chovával náklonnost k bývalým chotím.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)