Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
dostat
[dostat]
(3. j. -tane, rozk. -taň, čin. -tal, podst. jm. -tání)
sloveso dokonavé
1. (kdo dostane co {od koho; z čeho; kam; k čemu}; INF)
získat něco dávaného, poskytovaného, posílaného ap. • stát se vlastníkem něčeho, zprav. bez vlastního přičinění:
dostat poštu / SMS
dostat radu / tip
Dostal dopis od ženy / z domova.
Děti dostaly sladkosti / Mikuláše.
Dostal pusu na tvář.
Dostal od otce peníze na cestu.
Dostal jsem od doktora antibiotika. předepsal mi je
přen. Veranda dostala nový nátěr.
2. (kdo dostane co {za co; na co; od koho})
získat něco hmotného nebo nehmotného za něco jako vlastnictví, odměnu ap. • koupí nebo výměnou získat, koupit:
Dostal výplatu / honorář / odměnu.
Dostala zaplaceno / přidáno.
Za jednu libru jsem dostal 40 korun.
Za dům dostala dvojnásobek kupní ceny.
Kapra letos dostali levněji než loni.
Čerstvé jahody dostanete v obchodech po celý rok.
□ být k dostání
být ke koupi • být dostupný na trhu
3. (kdo dostane co {od koho})
dosáhnout něčeho úsilím, chtěním, předcházejícím konáním ap., dopracovat se k něčemu • stát se držitelem, nositelem něčeho, získat:
dostat výjimku / souhlas
dostat diplom / medaili / cenu
dostat pochvalu / vyznamenání / ocenění
dostat grant / azyl
dostat práci / výpověď
Dostala roli ve filmu.
Vyhráli, protože dostali od lidí nejvíc hlasů.
Vláda dostala důvěru parlamentu.
4. (kdo dostane co)
dosáhnout výsledku při počítání, vyjít:
Součtem číslic dostaneme číslo 21.
Co dostanete, když vynásobíte šest sedmi?
5. (kdo dostane co {na co; za co; k čemu}; za co INF; koho4 na co)
být pověřený:
Dostala za úkol připravit dokumentaci / vypracovat návrh.
Dostal na starost celou kancelář.
Případ dostal nezávislý vyšetřovatel.
Její muž dostal funkci kulturního referenta.
6. (kdo, co dostane co)
získat jako výsledek (přirozeného) vývoje, procesu • získat určité vlastnosti nebo znaky:
dostat hlad / žízeň
dostat chuť na cigaretu / na sladké
Jakmile byli na cestě, chlapec dostal dobrou náladu.
Navrhované změny dostaly podobu zákona.
Ruce mu zesílily a tváře dostaly pěknou barvu.
7. (kdo, co dostane co)
být zasažený, postižený něčím nepříjemným, nežádoucím:
dostat rýmu / horečku / angínu / zápal plic
dostat epileptický záchvat / infarkt
dostat gól / branku
Auto dostalo smyk.
Dostala silné bolesti hlavy.
Při plavání dostal křeč do nohy.
Dostal ránu elektrickým proudem.
8. (kdo dostane {co; kam; čím; od koho})
být zasažený, postižený úderem, ranou ap., často jako odplata za provinění:
dostat pohlavek / pár facek / na zadek
dostat nařezáno / výprask
dostat přes prsty (i fraz.)
Dostal herdu do zad.
Při derby dostal pukem do obličeje.
No počkej, ty dostaneš! výhrůžka výpraskem
To mi říkáš jen tak? Abys nedostal do zubů! výhrůžka zbitím
9. (kdo dostane co {za co})
být potrestaný, odsouzený za provinění:
dostat pokutu / botičku / důtku / napomenutí
dostat vyhubováno
dostat trest smrti / doživotí
Za pokus o loupež dostala podmínku.
Za faul dostal červenou kartu.
Počkej, ty dostaneš!
10. (kdo dostane co, koho4 {kam; odkud; kudy; jak})
nějakým způsobem, s určitým úsilím umístit, přemístit:
Zvon jsme dostali do věže za pomoci kladek.
Záchranáři dostali zraněného bezpečně z trosek.
Nemůžu dostat vodu z ucha.
Hra se jim příliš nedařila a dlouho nemohli dostat míč do branky soupeře. dát gól
přen. Chce dostat do vědy více peněz.
11. (kdo dostane co {odkud; kam})
odstranit nečistotu, vyčistit:
Jak mám dostat dolů skvrny od krve?
Snaží se dostat z koberce vosk.
Ta omáčka mi nejde dostat z šatů.
12. (kdo dostane koho4 kam; koho4 odkud; co z koho)
přimět, přinutit někoho něco udělat • s úsilím nebo nátlakem přivést:
Do tělocvičny ji nikdo nedostane.
Kluky jsem ráno vůbec nemohla dostat z postele.
Chce dostat nájemníka z bytu.
Snažím se oblékat elegantně, ale do kostýmku mě nikdo nedostane.
Nedostanete ze mě ani korunu.
13. kolokviální vyšší
chytit a zadržet, zprav. po nějakém nedovoleném činu, dopadnout, lapit:
Policistům se podařilo zloděje dostat.
Chce za každou cenu dostat vraha svého kolegy.
Šli po něm a dostali ho.
Aliance ho chce dostat a postavit před mezinárodní tribunál, takže ho musí dostat živého.
Já tě dostanu, ty podvodníku! pohrůžka
14. (kdo, co dostane koho4 do čeho; koho4 z čeho; koho4 kam)
způsobit, že se někdo, něco ocitne v určitém stavu, určité situaci nebo ho z toho vymanit:
Dostali ho z těžkostí.
Drogy ho dostaly do vězení.
Rodiče mě dostali z nejhoršího.
Dostal nás do nepříjemné situace.
15. kolokviální
uvést někoho do omylu, oklamat, nachytat:
To jsem tě dostal, co? Spolkla jsi to i s navijákem!
Chci vidět, jak se bude tvářit, až pochopí, že jsem ho dostal.
16. kolokviální
zaskočit, překvapit nebo ohromit někoho:
Ten článek mě fakt dostal.
Touhle otázkou si mě vážně dostal.
Naprosto mě dostal tím, že se snažil všechno popřít.
Vážně ji dostalo, jak jsou všichni přátelští.
Jejich nová deska mě úplně dostala.
17.
jako sloveso s oslabeným významem tvoří součást slovního spojení, jehož význam je vyjádřen druhým členem spojení:
dostat strach vylekat se
dostat vztek rozzlobit se
dostat odvahu odvážit se
dostat milost být omilostněn
◊ dostat bídu expresivní
dostat vynadáno, být podroben intenzivní kritice
◊ dostat co proto
1. dostat ostře vynadáno • být tvrdě potrestaný, kritizovaný, bitý ap.:
Kdyby mi kluk nějakou láhev vypil s kamarády, dostal by co proto.
Film i herecké výkony dostaly od kritiků co proto.
Na kluzišti se strhla rvačka, při které dostali oba provokatéři co proto.
2. být podroben nezvyklému, velkému výkonu, námaze ap.:
Kluci dostali při tréninku co proto.
◊ dostat [čas / den ap.] na rozmyšlenou
dostat určitý čas, lhůtu k uvážení něčeho
◊ dostat červenou
být zakázán, zastaven, zamítnut ap.:
Podomní prodej dostal v obci červenou.
Stavba dostala kvůli nedostatku peněz červenou.
◊ dostat do těla
být přinucený k velkému výkonu, námaze a velmi se tím unavit, vyčerpat
◊ dostat facku kolokviální vyšší
utrpět prohru, zklamání
◊ dostat grády
získat větší intenzitu, sílu, náboj
◊ dostat hobla kolokviální vyšší
obdržet poctu, gratulaci k narozeninám ap. žertovným houpáním za ruce a nohy, smýkáním nebo vyhazováním do výšky
◊ dostat kopačky (od někoho) kolokviální
rozejít se s někým (z iniciativy toho druhého)
◊ dostat košem (od někoho) kolokviální vyšší
být odmítnutý
◊ dostat kulku kolokviální vyšší
1. dostat zásah ze střelné zbraně
2. být odsouzený k trestu smrti (zastřelením)
◊ dostat na budku kolokviální
být zbit, zmlácen:
V hospodě jsem dostal na budku.
Bacha, ať nedostanete na budku!
◊ dostat na frak expresivní
1. být poražen • dostat výprask
2. být postižen, poškozen, utrpět něčí nedbalostí, chybou, vlivem nepříznivých okolností ap.
◊ dostat na holou expresivní
dostat výprask na holý zadek
◊ dostat na vybranou
mít možnost si vybrat z daných možností
◊ dostat něco černé na bílém
mít, dostat nějaké rozhodnutí, stanovisko ap. v písemné formě a tím potvrzené, závazné
◊ dostat něco do krve
osvojit si něco do takové míry, až se to stane samozřejmé, automatické, mechanické
◊ dostat něco do ruky / rukou
získat něco do držení, správy, k používání ap.
◊ dostat něco do vínku knižní
být obdařený, nadaný něčím, zdědit nějakou vlastnost, schopnost ap.
◊ dostat něco do žaludku kolokviální vyšší
sníst, vypít něco
◊ dostat něco na přilepšenou
dostat něco navíc jako zpestření nebo zlepšení stávajícího
◊ dostat něco na ruku
dostat peníze v hotovosti
◊ dostat něco na vědomí
být informován o něčem
◊ dostat něco od cesty
dostat malou finanční nebo jinou odměnu:
Starší koledníci dostali panáka od cesty.
Až mi to doneseš, dostaneš něco od cesty.
◊ dostat někoho do hrobu
1. způsobit něčí smrt
2. zničit, umořit někoho
◊ dostat někoho do chomoutu expresivní
oženit se s někým, vdát se za někoho (a zbavit ho tím volnosti, svobody)
◊ dostat někoho do kolen ◊ dostat někoho na kolena
1. pokořit, porazit nebo zničit někoho
2. jen dostat někoho do kolen podmanit si, ohromit, zaskočit někoho
◊ dostat někoho do postele
1. kolokviální
2. přimět někoho jít spát
◊ dostat někoho do problémů ◊ kolokviální vyšší
způsobit někomu vážné nepříjemnosti, že se ocitne v tíživé, bezvýchodné ap. situaci
◊ dostat někoho do ruky
chytit někoho (zprav. škodícího, iritujícího ap.) a dostat ho tak do své moci
◊ dostat někoho do úzkých
dostat někoho do nepříjemné, tíživé situace
◊ dostat někoho do varu
1. přivést někoho do stavu silného vzrušení
2. vzbudit v někom zlost, zuřivost
◊ dostat někoho na lopatky
přemoct, porazit nebo zničit někoho
◊ dostat někoho na něčí stranu
získat něčí podporu, pomoc, souhlas ap.
◊ dostat někoho za mříže
uvěznit někoho
◊ dostat nový kabát
být opraven, vylepšen, zmodernizován
◊ dostat (od někoho) (pořádný) kartáč kolokviální
dostat ostře vynadáno kvůli neúspěchu, špatnému výkonu, chybě ap.
◊ dostat (od někoho) (takovou / pěknou / pořádnou) čočku kolokviální vyšší
dostat ostře vynadáno, být ostře pokárán • být citelně vytrestán:
Přišla jsem domů po půlnoci, tak jsem dostala čočku.
Jen co přijedou, tak dostanou takovou čočku, že jim půjde z toho hlava kolem.
Párkrát jsem za pozdní příchod dostal pěknou čočku, pak mě vyhodili.
Za ten faul jsem od spoluhráčů dostal pořádnou čočku.
◊ dostat osypky / kopřivku kolokviální
pocítit nelibost, odpor ap.
◊ dostat pětadvacet [na holou / na zadek ap.] expresivní
dostat výprask, zprav. na zadek
◊ dostat přes čumák kolokviální
neuspět v něčem, prohrát:
V životě dostanete hodněkrát přes čumák, jste pak opatrnější.
Strana dostala v podzimních volbách po čumáku.
◊ dostat (pořádné) kapky (od někoho) expresivní
dostat ostře vynadáno
◊ dostat provaz / oprátku
být odsouzen k smrti (oběšením)
◊ dostat přes hubu / držku / tlamu ◊ dostat po hubě / držce / tlamě / čuni ◊ dostat do huby /držky ◊ dostat na hubu / držku
1. dostat tvrdý úder do obličeje • být někým zbit, zmlácen
2. neuspět v něčem, prohrát
◊ dostat přes prsty
být potrestaný nebo pokáraný
◊ dostat rozum
přestat se chovat hloupě, pošetile ap. • začít se chovat podle očekávání některých jiných lidí
◊ dostat (studenou) sprchu expresivní
1. být nepříjemně překvapen, rozčarován
2. být kritizován, dostat negativní zpětnou vazbu, ohlas
◊ dostat svůj díl
1. dostat vynadáno (tak jako ostatní), být někým zkritizován
2. být potrestán (tak jako ostatní), zejména výpraskem ap.
◊ dostat to kolokviální
mít menstruaci, začít menstruovat
◊ dostat všechno / něco až pod nos
bez přičinění, bez námahy
◊ dostat z něčeho (málem) infarkt kolokviální vyšší
velmi se vyděsit nebo rozzlobit, být ve velkém napětí, stresu
◊ dostat za pravdu
získat ujištění o správnosti, pravdivosti vlastních názorů, tvrzení ap.
◊ dostat za uši expresivní
dostat vynadáno nebo být (po zásluze) potrestaný
◊ dostat za vyučenou (od někoho) ◊ dostat na pamětnou (od někoho)
být za něco potrestaný a tím se poučit • být bit
◊ dostat zabrat expresivní
1. být přinucen k velkému výkonu, vypětí
2. být nadměrně zatěžován a opotřebováván, poškozován
◊ dostat zálusk na něco / někoho
velmi něco, někoho chtít a snažit se to, ho (bez ohledu na prostředky) získat
◊ dostat ze sebe něco (ven)
zbavit se tíživých, nepříjemných myšlenek, pocitů ap.
◊ dostat zelenou
dostat povolení, podporu, nebýt nikým, ničím omezován
◊ [mít / získat / dostat ap.] informace z první ruky
být informovaný přímo od původce informace
◊ nedáš, dostaneš sport
(zprav. ve fotbale, hokeji) pokud nevstřelíš gól, nezískáš bod ap., vzápětí vstřelí gól, získá bod ap. tvůj soupeř
◊ nedostat někoho někam / odněkud ani heverem kolokviální
nemoct někoho přimět, přesvědčit, aby něco udělal, někam šel ap.
◊ nedostat z někoho (ani) [slovo / hlásku ap.]
nedokázat někoho přimět, přinutit, aby promluvil
◊ neví, co chce, a nedá pokoj, dokud to nedostane expresivní
rychle mění svá přání, vymýšlí si další požadavky, ale s žádným řešením není spokojen
◊ [sevřít / dostat / vzít ap.] někoho / něco do kleští
1. dostat někoho nebo něco do bezvýchodné, tísnivé situace
2. zabránit někomu nebo něčemu v pohybu, úniku ap.
nedokonavé k 1–3, 5–11, 14, 16 → dostávat I 1–12
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dostat]
(3. j. -tane, rozk. -taň, čin. -tal, podst. jm. -tání)
sloveso dokonavé
1. (kdo dostane co {od koho; z čeho; kam; k čemu}; INF)
získat něco dávaného, poskytovaného, posílaného ap. • stát se vlastníkem něčeho, zprav. bez vlastního přičinění:
dostat poštu / SMS
dostat radu / tip
Dostal dopis od ženy / z domova.
Děti dostaly sladkosti / Mikuláše.
Dostal pusu na tvář.
Dostal od otce peníze na cestu.
Dostal jsem od doktora antibiotika. předepsal mi je
přen. Veranda dostala nový nátěr.
2. (kdo dostane co {za co; na co; od koho})
získat něco hmotného nebo nehmotného za něco jako vlastnictví, odměnu ap. • koupí nebo výměnou získat, koupit:
Dostal výplatu / honorář / odměnu.
Dostala zaplaceno / přidáno.
Za jednu libru jsem dostal 40 korun.
Za dům dostala dvojnásobek kupní ceny.
Kapra letos dostali levněji než loni.
Čerstvé jahody dostanete v obchodech po celý rok.
□ být k dostání
být ke koupi • být dostupný na trhu
3. (kdo dostane co {od koho})
dosáhnout něčeho úsilím, chtěním, předcházejícím konáním ap., dopracovat se k něčemu • stát se držitelem, nositelem něčeho, získat:
dostat výjimku / souhlas
dostat diplom / medaili / cenu
dostat pochvalu / vyznamenání / ocenění
dostat grant / azyl
dostat práci / výpověď
Dostala roli ve filmu.
Vyhráli, protože dostali od lidí nejvíc hlasů.
Vláda dostala důvěru parlamentu.
4. (kdo dostane co)
dosáhnout výsledku při počítání, vyjít:
Součtem číslic dostaneme číslo 21.
Co dostanete, když vynásobíte šest sedmi?
5. (kdo dostane co {na co; za co; k čemu}; za co INF; koho4 na co)
být pověřený:
Dostala za úkol připravit dokumentaci / vypracovat návrh.
Dostal na starost celou kancelář.
Případ dostal nezávislý vyšetřovatel.
Její muž dostal funkci kulturního referenta.
6. (kdo, co dostane co)
získat jako výsledek (přirozeného) vývoje, procesu • získat určité vlastnosti nebo znaky:
dostat hlad / žízeň
dostat chuť na cigaretu / na sladké
Jakmile byli na cestě, chlapec dostal dobrou náladu.
Navrhované změny dostaly podobu zákona.
Ruce mu zesílily a tváře dostaly pěknou barvu.
7. (kdo, co dostane co)
být zasažený, postižený něčím nepříjemným, nežádoucím:
dostat rýmu / horečku / angínu / zápal plic
dostat epileptický záchvat / infarkt
dostat gól / branku
Auto dostalo smyk.
Dostala silné bolesti hlavy.
Při plavání dostal křeč do nohy.
Dostal ránu elektrickým proudem.
8. (kdo dostane {co; kam; čím; od koho})
být zasažený, postižený úderem, ranou ap., často jako odplata za provinění:
dostat pohlavek / pár facek / na zadek
dostat nařezáno / výprask
dostat přes prsty (i fraz.)
Dostal herdu do zad.
Při derby dostal pukem do obličeje.
No počkej, ty dostaneš! výhrůžka výpraskem
To mi říkáš jen tak? Abys nedostal do zubů! výhrůžka zbitím
9. (kdo dostane co {za co})
být potrestaný, odsouzený za provinění:
dostat pokutu / botičku / důtku / napomenutí
dostat vyhubováno
dostat trest smrti / doživotí
Za pokus o loupež dostala podmínku.
Za faul dostal červenou kartu.
Počkej, ty dostaneš!
10. (kdo dostane co, koho4 {kam; odkud; kudy; jak})
nějakým způsobem, s určitým úsilím umístit, přemístit:
Zvon jsme dostali do věže za pomoci kladek.
Záchranáři dostali zraněného bezpečně z trosek.
Nemůžu dostat vodu z ucha.
Hra se jim příliš nedařila a dlouho nemohli dostat míč do branky soupeře. dát gól
přen. Chce dostat do vědy více peněz.
11. (kdo dostane co {odkud; kam})
odstranit nečistotu, vyčistit:
Jak mám dostat dolů skvrny od krve?
Snaží se dostat z koberce vosk.
Ta omáčka mi nejde dostat z šatů.
12. (kdo dostane koho4 kam; koho4 odkud; co z koho)
přimět, přinutit někoho něco udělat • s úsilím nebo nátlakem přivést:
Do tělocvičny ji nikdo nedostane.
Kluky jsem ráno vůbec nemohla dostat z postele.
Chce dostat nájemníka z bytu.
Snažím se oblékat elegantně, ale do kostýmku mě nikdo nedostane.
Nedostanete ze mě ani korunu.
13. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo dostane koho4)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
chytit a zadržet, zprav. po nějakém nedovoleném činu, dopadnout, lapit:
Policistům se podařilo zloděje dostat.
Chce za každou cenu dostat vraha svého kolegy.
Šli po něm a dostali ho.
Aliance ho chce dostat a postavit před mezinárodní tribunál, takže ho musí dostat živého.
Já tě dostanu, ty podvodníku! pohrůžka
14. (kdo, co dostane koho4 do čeho; koho4 z čeho; koho4 kam)
způsobit, že se někdo, něco ocitne v určitém stavu, určité situaci nebo ho z toho vymanit:
Dostali ho z těžkostí.
Drogy ho dostaly do vězení.
Rodiče mě dostali z nejhoršího.
Dostal nás do nepříjemné situace.
15. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní (kdo dostane koho4)Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
uvést někoho do omylu, oklamat, nachytat:
To jsem tě dostal, co? Spolkla jsi to i s navijákem!
Chci vidět, jak se bude tvářit, až pochopí, že jsem ho dostal.
16. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní (kdo, co dostane koho4 {čím})Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
zaskočit, překvapit nebo ohromit někoho:
Ten článek mě fakt dostal.
Touhle otázkou si mě vážně dostal.
Naprosto mě dostal tím, že se snažil všechno popřít.
Vážně ji dostalo, jak jsou všichni přátelští.
Jejich nová deska mě úplně dostala.
17.
jako sloveso s oslabeným významem tvoří součást slovního spojení, jehož význam je vyjádřen druhým členem spojení:
dostat strach vylekat se
dostat vztek rozzlobit se
dostat odvahu odvážit se
dostat milost být omilostněn
◊ dostat bídu expresivní
dostat vynadáno, být podroben intenzivní kritice
◊ dostat co proto
1. dostat ostře vynadáno • být tvrdě potrestaný, kritizovaný, bitý ap.:
Kdyby mi kluk nějakou láhev vypil s kamarády, dostal by co proto.
Film i herecké výkony dostaly od kritiků co proto.
Na kluzišti se strhla rvačka, při které dostali oba provokatéři co proto.
2. být podroben nezvyklému, velkému výkonu, námaze ap.:
Kluci dostali při tréninku co proto.
◊ dostat [čas / den ap.] na rozmyšlenou
dostat určitý čas, lhůtu k uvážení něčeho
◊ dostat červenou
být zakázán, zastaven, zamítnut ap.:
Podomní prodej dostal v obci červenou.
Stavba dostala kvůli nedostatku peněz červenou.
◊ dostat do těla
být přinucený k velkému výkonu, námaze a velmi se tím unavit, vyčerpat
◊ dostat facku kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
utrpět prohru, zklamání
◊ dostat grády
získat větší intenzitu, sílu, náboj
◊ dostat hobla kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
obdržet poctu, gratulaci k narozeninám ap. žertovným houpáním za ruce a nohy, smýkáním nebo vyhazováním do výšky
◊ dostat kopačky (od někoho) kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
rozejít se s někým (z iniciativy toho druhého)
◊ dostat košem (od někoho) kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
být odmítnutý
◊ dostat kulku kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1. dostat zásah ze střelné zbraně
2. být odsouzený k trestu smrti (zastřelením)
◊ dostat na budku kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
být zbit, zmlácen:
V hospodě jsem dostal na budku.
Bacha, ať nedostanete na budku!
◊ dostat na frak expresivní
1. být poražen • dostat výprask
2. být postižen, poškozen, utrpět něčí nedbalostí, chybou, vlivem nepříznivých okolností ap.
◊ dostat na holou expresivní
dostat výprask na holý zadek
◊ dostat na vybranou
mít možnost si vybrat z daných možností
◊ dostat něco černé na bílém
mít, dostat nějaké rozhodnutí, stanovisko ap. v písemné formě a tím potvrzené, závazné
◊ dostat něco do krve
osvojit si něco do takové míry, až se to stane samozřejmé, automatické, mechanické
◊ dostat něco do ruky / rukou
získat něco do držení, správy, k používání ap.
◊ dostat něco do vínku knižní
být obdařený, nadaný něčím, zdědit nějakou vlastnost, schopnost ap.
◊ dostat něco do žaludku kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
sníst, vypít něco
◊ dostat něco na přilepšenou
dostat něco navíc jako zpestření nebo zlepšení stávajícího
◊ dostat něco na ruku
dostat peníze v hotovosti
◊ dostat něco na vědomí
být informován o něčem
◊ dostat něco od cesty
dostat malou finanční nebo jinou odměnu:
Starší koledníci dostali panáka od cesty.
Až mi to doneseš, dostaneš něco od cesty.
◊ dostat někoho do hrobu
1. způsobit něčí smrt
2. zničit, umořit někoho
◊ dostat někoho do chomoutu expresivní
oženit se s někým, vdát se za někoho (a zbavit ho tím volnosti, svobody)
◊ dostat někoho do kolen ◊ dostat někoho na kolena
1. pokořit, porazit nebo zničit někoho
2. jen dostat někoho do kolen podmanit si, ohromit, zaskočit někoho
◊ dostat někoho do postele
1. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní svést někoho nebo přemluvit k souložiJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
2. přimět někoho jít spát
◊ dostat někoho do problémů ◊ kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dostat někoho do maléru ◊ dostat někoho do neštěstí Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
způsobit někomu vážné nepříjemnosti, že se ocitne v tíživé, bezvýchodné ap. situaci
◊ dostat někoho do ruky
chytit někoho (zprav. škodícího, iritujícího ap.) a dostat ho tak do své moci
◊ dostat někoho do úzkých
dostat někoho do nepříjemné, tíživé situace
◊ dostat někoho do varu
1. přivést někoho do stavu silného vzrušení
2. vzbudit v někom zlost, zuřivost
◊ dostat někoho na lopatky
přemoct, porazit nebo zničit někoho
◊ dostat někoho na něčí stranu
získat něčí podporu, pomoc, souhlas ap.
◊ dostat někoho za mříže
uvěznit někoho
◊ dostat nový kabát
být opraven, vylepšen, zmodernizován
◊ dostat (od někoho) (pořádný) kartáč kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dostat ostře vynadáno kvůli neúspěchu, špatnému výkonu, chybě ap.
◊ dostat (od někoho) (takovou / pěknou / pořádnou) čočku kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dostat ostře vynadáno, být ostře pokárán • být citelně vytrestán:
Přišla jsem domů po půlnoci, tak jsem dostala čočku.
Jen co přijedou, tak dostanou takovou čočku, že jim půjde z toho hlava kolem.
Párkrát jsem za pozdní příchod dostal pěknou čočku, pak mě vyhodili.
Za ten faul jsem od spoluhráčů dostal pořádnou čočku.
◊ dostat osypky / kopřivku kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
pocítit nelibost, odpor ap.
◊ dostat pětadvacet [na holou / na zadek ap.] expresivní
dostat výprask, zprav. na zadek
◊ dostat přes čumák kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní◊ dostat po čumáku kolokviálníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
neuspět v něčem, prohrát:
V životě dostanete hodněkrát přes čumák, jste pak opatrnější.
Strana dostala v podzimních volbách po čumáku.
◊ dostat (pořádné) kapky (od někoho) expresivní
dostat ostře vynadáno
◊ dostat provaz / oprátku
být odsouzen k smrti (oběšením)
◊ dostat přes hubu / držku / tlamu ◊ dostat po hubě / držce / tlamě / čuni ◊ dostat do huby /držky ◊ dostat na hubu / držku
1. dostat tvrdý úder do obličeje • být někým zbit, zmlácen
2. neuspět v něčem, prohrát
◊ dostat přes prsty
být potrestaný nebo pokáraný
◊ dostat rozum
přestat se chovat hloupě, pošetile ap. • začít se chovat podle očekávání některých jiných lidí
◊ dostat (studenou) sprchu expresivní
1. být nepříjemně překvapen, rozčarován
2. být kritizován, dostat negativní zpětnou vazbu, ohlas
◊ dostat svůj díl
1. dostat vynadáno (tak jako ostatní), být někým zkritizován
2. být potrestán (tak jako ostatní), zejména výpraskem ap.
◊ dostat to kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
mít menstruaci, začít menstruovat
◊ dostat všechno / něco až pod nos
bez přičinění, bez námahy
◊ dostat z něčeho (málem) infarkt kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
velmi se vyděsit nebo rozzlobit, být ve velkém napětí, stresu
◊ dostat za pravdu
získat ujištění o správnosti, pravdivosti vlastních názorů, tvrzení ap.
◊ dostat za uši expresivní
dostat vynadáno nebo být (po zásluze) potrestaný
◊ dostat za vyučenou (od někoho) ◊ dostat na pamětnou (od někoho)
být za něco potrestaný a tím se poučit • být bit
◊ dostat zabrat expresivní
1. být přinucen k velkému výkonu, vypětí
2. být nadměrně zatěžován a opotřebováván, poškozován
◊ dostat zálusk na něco / někoho
velmi něco, někoho chtít a snažit se to, ho (bez ohledu na prostředky) získat
◊ dostat ze sebe něco (ven)
zbavit se tíživých, nepříjemných myšlenek, pocitů ap.
◊ dostat zelenou
dostat povolení, podporu, nebýt nikým, ničím omezován
◊ [mít / získat / dostat ap.] informace z první ruky
být informovaný přímo od původce informace
◊ nedáš, dostaneš sport
(zprav. ve fotbale, hokeji) pokud nevstřelíš gól, nezískáš bod ap., vzápětí vstřelí gól, získá bod ap. tvůj soupeř
◊ nedostat někoho někam / odněkud ani heverem kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
nemoct někoho přimět, přesvědčit, aby něco udělal, někam šel ap.
◊ nedostat z někoho (ani) [slovo / hlásku ap.]
nedokázat někoho přimět, přinutit, aby promluvil
◊ neví, co chce, a nedá pokoj, dokud to nedostane expresivní
rychle mění svá přání, vymýšlí si další požadavky, ale s žádným řešením není spokojen
◊ [sevřít / dostat / vzít ap.] někoho / něco do kleští
1. dostat někoho nebo něco do bezvýchodné, tísnivé situace
2. zabránit někomu nebo něčemu v pohybu, úniku ap.
nedokonavé k 1–3, 5–11, 14, 16 → dostávat I 1–12
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
