Filtrování podle kategorie

icon_close_filter_by_category

Omezit vyhledávání podle kategorie:

SOUSLOVÍ A FRAZÉMY

Vybrat/zrušit všechny položky
Sousloví
Frazémy

PŘÍSLOVÍ A PRANOSTIKY

Vybrat/zrušit všechny položky
Přísloví
Pranostiky

VLASTNÍ JMÉNA A ODVOZENINY

Vybrat/zrušit všechny položky
Zeměpisná jména a jejich odvozeniny
Osobní jména
Ostatní vlastní jména

SLOVNÍ DRUH

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatné jméno
přídavné jméno
zájmeno

číslovka
sloveso
příslovce
předložka

spojka
částice
citoslovce
ostatní

JMENNÝ ROD

Vybrat/zrušit všechny položky
mužský životný
mužský neživotný

ženský
střední

JMENNÉ ČÍSLO

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatná jména pomnožná (pomn.)

podstatná jména v množném čísle s významem souborovým a látkovým (často mn., zprav. mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické (mn.)

STYLISTICKÁ CHARAKTERISTIKA

Vybrat/zrušit všechny položky
kolokviální vyšší
kolokviální
expresivní
hanlivé
ironické
knižní
zastaralé
odborné
nářeční, regionální
historické
v komunikaci s dětmi
mazlivé
profesní mluva, slang
vulgární
zjemnělé
žertovné, v nadsázce

TERMÍN, VÝRAZ Z OBORU, OBLASTI

Vybrat/zrušit všechny položky
z více oborů

z administrativní oblasti
z anatomie
z antropologie
z archeologie
z architektury
z archivnictví
z artistiky
z astrologie
z astronomie
z bankovnictví
z biologie
z botaniky
z oblasti cestovního ruchu
z diplomacie
z oblasti divadla, z divadelnictví
z oblasti dopravy
z dřevařství
z ekologie
z ekonomie
z elektrotechniky
z energetiky
z etnografie
z farmacie, farmakologie
z filatelie
z oblasti filmu, filmařství
z filozofie
z finančnictví
z oblasti fotografie
z fyziky
z fyziologie
z genetiky
z geodezie
z geografie
z geologie
z geometrie
z heraldiky
z historie
z hornictví
z horolezectví
z oblasti hudby
z hutnictví
z chemie
z chovatelství
z jaderné fyziky
z oblasti karetních her
z knihovnictví
z oblasti keramiky
z oblasti kosmetiky
z kriminalistiky
z oblasti kuchařství
z kynologie
z lesnictví
z letectví
z lingvistiky
z literární vědy
z loďařství
z logiky
z oblasti marketingu
z matematiky
z medicíny
z meteorologie
z oblasti motorismu
z mykologie
z oblasti myslivectví
z mytologie
z náboženství
z oblasti narkomanie
z numizmatiky
z oblasti obchodu
z optiky
z paleontologie
z papírenství
z pedagogiky
z oblasti počítačové techniky a informačních technologií
z pohostinství
z oblasti policie
z oblasti politiky, z politologie
z polygrafie
z poštovnictví
z potravinářství a gastronomie
z oblasti práva
z psychologie
z rybářství, rybníkářství
ze sklářství
ze sociologie
ze speleologie
z mluvy sprejerů
z oblasti sportu
ze statistiky
ze stavitelství, stavebnictví
ze šachové hry
ze šipkařství
z oblasti školství
ze šperkařství
z oblasti tance
z oblasti techniky, technologie
z oblasti telekomunikace a sdělovací techniky
z oblasti televize a rozhlasu
z textilnictví
z oblasti trampingu
z uměleckých oborů
ze včelařství
z veterinářství
z vězeňství
z vinařství
z vodáctví
z vodohospodářství
z vojenství
z výtvarnictví
ze zahradnictví
z oblasti zbrojařství
ze zemědělství
ze zoologie
z oblasti železniční dopravy
z oblasti žurnalistiky

Zveřejněná heslacross_icon

Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku ač jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).

Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.

Právní upozorněnícross_icon

Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.

ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.

dostávat I
[dostaːvat]
(3. j. -vá, rozk. -vej, čin. -val, trp. -ván, podst. jm. -vání)
sloveso nedokonavé
1. (kdo dostává co {od koho; z čeho; kam; k čemu}; INF)
získávat nebo přijímat něco dávaného, poskytovaného, posílaného ap. • stávat se vlastníkem něčeho, zprav. bez vlastního přičinění:

dostávat poštu / dopisy / SMS
Každý rád dostává dárky.
Dostává balíky z domova.
Každý pátek dostává injekce.
Děti dostávají kapesné od rodičů.
Štěňata dostávají žrádlo dvakrát denně.
přen. Stěny dostávají nový nátěr.

2. (kdo dostává co {za co; na co; od koho})
získávat něco hmotného nebo nehmotného za něco jako vlastnictví, odměnu ap. • koupí nebo výměnou získávat, kupovat:

dostávat odměnu / honorář / stipendium
Dostává 24 tisíc korun měsíčně.
Organizace dostává na svoji činnost dotace.
Dostává peníze za hlídání dětí.
Za sběr dostávají žáci body.

3. (kdo dostává co {od koho})
dosahovat něčeho úsilím, předcházejícím konáním ap., dopracovat se k něčemu • stávat se držitelem, nositelem něčeho, získávat:

dostávat ocenění
Dostává řadu nabídek.
Dostává role v televizních seriálech.
Z kreslení jsem dostával vždy jedničky.
Dostávají od něj zakázky.

4. (kdo dostává co {na co; za co; k čemu}; za co INF; koho4 na co)
bývat pověřený:

Dostává na starost složité a náročné případy.
Dostává za úkol zprostředkovat prodej nemovitosti.
V roce 1994 dostává funkci stínového ministra vnitra.

5. (kdo, co dostává co)
získávat jako výsledek (přirozeného) vývoje, procesu • získávat určité vlastnosti nebo znaky:

dostávat hlad / žízeň
dostává chuť na cigaretu
Maminka dostává zdravou barvu do tváří.
Projekt již dostává konečnou podobu.
Scénář dostává po úpravách úplně jiný charakter.

6. (kdo, co dostává co)
bývat zasažený, postižený něčím nepříjemným, nežádoucím:

dostávat rýmu / kašel / bolesti
Po jahodách dostávám kopřivku
(i fraz.)
Dostával křeče do nohou.
Auta při dešti dostávají smyk.
Před dveřmi nahrávacího studia najednou dostává trému.

7. (kdo dostává {co; kam; čím; od koho})
bývat zasažený, postižený úderem, ranou ap., často jako odplata za provinění:

dostávat na zadek
dostávat facky
Dostával ukazovátkem přes prsty.
Jako dítě dostávala vařečkou.
Od otce dostával výprask řemenem.

8. (kdo dostává co {za co})
bývat potrestaný, odsouzený za provinění:

Nepořádní pejskaři by měli dostávat pokuty.
Jako děti dostávaly tresty za každou drobnost.
Recidivisté dostávali v těchto případech doživotí.
V zápase dostávali karty za fauly.
Olda dostává domácí vězení.

9. (kdo dostává co, koho4 {kam; odkud; kudy; jak})
nějakým způsobem, s určitým úsilím umisťovat, přemisťovat:

Dostává kyslík do plic pomocí přístroje.
Záchranáři dostávají zraněné ze svahů na skútrech.
Dostávat vodu do hor bylo problematické.
Dolů ho dostávali pomocí lan.
Převaděči je dostávají přes turecko-řeckou hranici.

10. (kdo dostává co {odkud; kam})
odstraňovat nečistotu, vyčišťovat:

Dostávat skvrny z koberce vždy zabere mnoho času.
11. (kdo, co dostává koho4 do čeho; koho4 z čeho; koho4 kam)
způsobovat, že se někdo, něco ocitne v určitém stavu:

Do rozpaků ho dostávají i drobné dárky.
Dostává je do nepříjemné situace.
Nespoutanost ho dostávala do potíží s autoritami.
Pomalu nás dostává z nejhoršího.
Vánoce mě dostávají z deprese.

12. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní
(kdo, co dostává koho4 {čím})
zaskakovat, překvapovat nebo ohromovat někoho:

Nejvíc mě vždycky dostávala hudba.
Čím víc jsem ji poslouchal, tím víc mě dostávala.
Dostává nás, jak je pohodovej.

13.
jako sloveso s oslabeným významem tvoří součást slovního spojení, jehož význam je vyjádřen druhým členem spojení:

dostávat pokyny / rozkazy
dostávat šanci / příležitost
Jak se začne večer stmívat, dostávám strach.


[dostávat / získávat ap.] jasnější obrysy / kontury
nabývat zřetelnější podobu, stávat se zjevným, konkrétním, začínat se projevovat, uskutečňovat

dostávat na frak expresivní
1. být porážen • dostávat výprask

2. být postihován, poškozován, trpět něčí nedbalostí, chybou, vlivem nepříznivých okolností ap.

dostávat něco do ruky / rukou
získávat něco do držení, správy, k používání ap.

dostávat něco na ruku
dostávat peníze v hotovosti

dostávat někoho do úzkých
dostávat někoho do nepříjemné, tíživé situace

dostávat někoho do varu
1. přivádět někoho do silného vzrušení

2. vzbuzovat v někom zlost, zuřivost

dostávat nový kabát
být opravován, vylepšován, modernizován

dostávat osypky / kopřivku kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní

pociťovat nelibost, odpor ap.

dostávat (vážné / povážlivé) trhliny
narušovat se, oslabovat

dostávat ze sebe něco (ven)
zbavovat se tíživých, nepříjemných myšlenek, pocitů ap.

těžko ze sebe dostávat slova
mít potíže něco formulovat, promluvit

dokonavé k 1–12dostat 1–3, 5–11, 14, 16


Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)