děvče
[ďefče]
(2. j. -čete)
podstatné jméno rodu středního
1.
nedospělá nebo dospívající osoba ženského pohlaví, dívka • mladá neprovdaná žena, slečna • žena vůbec:
nezletilé / dospívající / sedmnáctileté děvče
svobodná děvčata
Bylo to milé děvče.
Taneční studio zve chlapce a děvčata od 8 do 25 let na výuku tanců.
Vesnické děvče se jen zcela výjimečně mohlo provdat do města.
Rád se ohlíží za hezkými děvčaty.
Večer si půjdu někam sednout s děvčaty. kamarádkami, přítelkyněmi
2.
potomek, dítě ženského pohlaví ve vztahu k rodičům syn. dcera 1:
Porodila děvče.
Zmizení holčičky nahlásila matka děvčete.
Musím říct, že moje děvčata získala báječné tchyně.
Říká se, že chlapci jsou po matce, děvčata po otci.
3. regionální, Čechy, střední Morava
(mladá) žena v partnerském, milostném vztahu k někomu, milenka, dívka, milá:
najít si / namluvit si děvče
chodit s děvčetem
V nebezpečném období dospívání o mne pečovala strašně hodná maminka a zároveň jsem měl už děvče.
4. expresivní
(často v důvěrném oslovení) (mladá) žena vůbec syn. děvenka 1, děvečka 2:
Děvče moje, až ti bude kolik mně, tak ti přijdou ty zkušenosti samy.
Děvče zlaté, sama řeším stejný problém a vůbec nevím, jak z něho ven.
5. historické
pomocnice v domácnosti pracující za mzdu, stravu a byt syn. služka, služebná:
služebné děvče
přijetí děvčete do služby
◊ děvče do nepohody
odolná dívka, žena, která dokáže snést nepohodlí, nepříjemné situace
→ doklady v korpusu
◊ děvče jak(o) lusk
pohledná, přitažlivá dívka, žena • štíhlá dívka, žena s pěknou postavou
◊ děvče krev a mlíko kolokviální
◊ expresivní děvče krev a mléko
dívka, žena zdravého mladistvého vzhledu, s plnějšími tvary, červenými tvářemi a svěží pletí
◊ děvče na vdávání
dostatečně věkově a fyzicky vyspělá dívka, která se už může provdat
◊ děvče pro všechno
člověk využívaný až zneužívaný pro práci nebo často podřadné služby nejrůznějšího druhu
◊ děvče z ulice
1. (mladší) žena provozující prostituci, nabízející se na ulici, prostitutka
2. obyčejná, prostá dívka
◊ chodit / běhat za děvčaty expresivní
aktivně vyhledávat milostné vztahy s dívkami, ženami • být záletník
◊ lehké děvče kolokviální vyšší
(mladší) žena provozující prostituci, prostitutka
◊ mezi námi děvčaty expresivní
1. určeno jen pro účastníky dialogu, řečeno důvěrně, soukromě, tajně
2. řečeno upřímně, otevřeně
◊ prohánět děvčata expresivní
usilovně a rád vyhledávat milostné vztahy s dívkami, ženami • být záletník
► děvčátko
[ďefčaːtko]
(2. j. -tka, 6. j. -tku, 2. mn. -tek, 6. mn. -tkách)
podstatné jméno rodu středního
1.
malé děvčátko
desetiměsíční / tříleté / dvanáctileté děvčátko
děvčátko s copánky
Děvčátko si hrálo s panenkou.
Představení je určeno pro kluky a děvčátka předškolního věku.
2.
Anně se narodilo děvčátko.
Stal se otcem dvou děvčátek.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ďefče]
(2. j. -čete)
podstatné jméno rodu středního
1.
nedospělá nebo dospívající osoba ženského pohlaví, dívka • mladá neprovdaná žena, slečna • žena vůbec:
nezletilé / dospívající / sedmnáctileté děvče
svobodná děvčata
Bylo to milé děvče.
Taneční studio zve chlapce a děvčata od 8 do 25 let na výuku tanců.
Vesnické děvče se jen zcela výjimečně mohlo provdat do města.
Rád se ohlíží za hezkými děvčaty.
Večer si půjdu někam sednout s děvčaty. kamarádkami, přítelkyněmi
2.
potomek, dítě ženského pohlaví ve vztahu k rodičům syn. dcera 1:
Porodila děvče.
Zmizení holčičky nahlásila matka děvčete.
Musím říct, že moje děvčata získala báječné tchyně.
Říká se, že chlapci jsou po matce, děvčata po otci.
3. regionální, Čechy, střední Morava
(mladá) žena v partnerském, milostném vztahu k někomu, milenka, dívka, milá:
najít si / namluvit si děvče
chodit s děvčetem
V nebezpečném období dospívání o mne pečovala strašně hodná maminka a zároveň jsem měl už děvče.
4. expresivní
(často v důvěrném oslovení) (mladá) žena vůbec syn. děvenka 1, děvečka 2:
Děvče moje, až ti bude kolik mně, tak ti přijdou ty zkušenosti samy.
Děvče zlaté, sama řeším stejný problém a vůbec nevím, jak z něho ven.
5. historické
pomocnice v domácnosti pracující za mzdu, stravu a byt syn. služka, služebná:
služebné děvče
přijetí děvčete do služby
◊ děvče do nepohody
odolná dívka, žena, která dokáže snést nepohodlí, nepříjemné situace
→ doklady v korpusu
◊ děvče jak(o) lusk
pohledná, přitažlivá dívka, žena • štíhlá dívka, žena s pěknou postavou
◊ děvče krev a mlíko kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
◊ expresivní děvče krev a mléko
dívka, žena zdravého mladistvého vzhledu, s plnějšími tvary, červenými tvářemi a svěží pletí
◊ děvče na vdávání
dostatečně věkově a fyzicky vyspělá dívka, která se už může provdat
◊ děvče pro všechno
člověk využívaný až zneužívaný pro práci nebo často podřadné služby nejrůznějšího druhu
◊ děvče z ulice
1. (mladší) žena provozující prostituci, nabízející se na ulici, prostitutka
2. obyčejná, prostá dívka
◊ chodit / běhat za děvčaty expresivní
aktivně vyhledávat milostné vztahy s dívkami, ženami • být záletník
◊ lehké děvče kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(mladší) žena provozující prostituci, prostitutka
◊ mezi námi děvčaty expresivní
1. určeno jen pro účastníky dialogu, řečeno důvěrně, soukromě, tajně
2. řečeno upřímně, otevřeně
◊ prohánět děvčata expresivní
usilovně a rád vyhledávat milostné vztahy s dívkami, ženami • být záletník
► děvčátko
[ďefčaːtko]
(2. j. -tka, 6. j. -tku, 2. mn. -tek, 6. mn. -tkách)
podstatné jméno rodu středního
1.
malé děvčátko
desetiměsíční / tříleté / dvanáctileté děvčátko
děvčátko s copánky
Děvčátko si hrálo s panenkou.
Představení je určeno pro kluky a děvčátka předškolního věku.
2.
Anně se narodilo děvčátko.
Stal se otcem dvou děvčátek.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)