Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
[ďaːbel]
(2. j. ďábla, 3., 6. j. ďáblu, ďáblovi, 1. mn. ďáblové, ďábli, příd. jm. přivl. ďáblův)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨lat.<řec.⟩
1.
(v pohádkách a pověstech) nadpřirozená bytost ztělesňující zlo, pocházející z pekla a škodící lidem, čert • (v náboženských představách) zlý duch, démon:
Skalní výběžky na kraji lesa jsou prý dílem samotného ďábla.
Ďáblové odnesli duši do pekla.
Člověk je často sváděn ďáblem na cestu povýšenosti a sobectví.
Léčení začíná hřměním bubnů, jimiž se šamani snaží vymítat z pacientů ďábly.
příd. jm. přivl. nepodlehnout ďáblovu pokušení
2. expresivní
zlý, zákeřný, nebezpečný člověk:
Je nepochopitelné, jak může s takovým ďáblem žít.
Když nás ten ďábel uvidí, ještě nám něco udělá.
Nebere si servítky, ďábel jeden!
3. expresivní
energický, rychlý a neúnavný člověk:
Tohle všechno jsi dnes stihl? Ty jsi ďábel!
V pracovním tempu se s takovým ďáblem, jako je Petr, nemůžu srovnávat.
4. expresivní
velice živé a zlobivé dítě syn. čert 3:
Být rodičem hyperaktivního dítka je nezáviděníhodná pozice, zkuste těm nevybitým ďáblům nabídnout nějaké aktivity.
Moje děti jsou malí ďáblové, nevydrží chvíli sedět.
5.
dravý vačnatec se zavalitým tělem a černou srstí žijící v Tasmánii, zool. ďábel medvědovitý Sarcophilus harrisii syn. čert 5:
V zoologické zahradě chovají ďábla.
Vědci počítají s tím, že se po ústupu choroby ďáblové na Tasmánii zase vrátí.
◊ anděl s ďáblem v těle
osoba působící klidně, nevinně, mile, která je však zároveň divoká, energická, vášnivá:
Petřík je anděl s ďáblem v těle, umí pěkně zlobit.
Je to anděl s ďáblem v těle, i když je z nás nejstarší, má nejvíc energie.
Je klidná, ale když se naštve, tak pořádně – jak říkám, anděl s ďáblem v těle.
◊ běhat / lítat / jezdit / chodit od čerta k ďáblu expresivní
postupně navštěvovat mnoho různých míst (úřadů, institucí ap.) v usilovné a někdy v bezvýsledné snaze něco sehnat, vyřídit, zjistit:
Běhá už několik měsíců od čerta k ďáblu, aby získala všechna potvrzení.
Lítala jsem sice od čerta k ďáblu, ale nikdo mi nepomohl.
Jezdil jsem od čerta k ďáblu a sháněl práci.
Nezbylo jim než obcházet jednotlivé úřady, chodit od čerta k ďáblu.
◊ ďábel je / vězí / tkví / se skrývá v detailu ◊ ďábel je skryt / ukryt / skrytý v detailu
zdánlivě nepodstatná maličkost je velmi důležitá
◊ ďáblův vynález
co člověku namísto spolehlivé služby přináší jen nepříjemnosti a potíže
◊ hotový / učiněný ďábel expresivní
živý, divoký, energický člověk
◊ jet / jezdit jak(o) ďábel expresivní
jet, jezdit velmi rychle
◊ po všech čertech (a ďáblech) ◊ po čertech (a) ďáblech
na mnoho různých míst, na mnoha různých místech, po mnoha různých místech, všude:
Jsem zvyklá lítat po všech čertech a teď musím jen polehávat.
Sháněli peníze na udržení provozu po všech čertech a ďáblech.
Jak jsem denně jezdil po čertech a ďáblech, objevil jsem kout, kde se mi líbilo.
Doktoři mě budou honit po čertech ďáblech a nakonec se na mě budou dívat jako na hypochondra.
◊ spolčit se s ďáblem
pro dosažení cíle se spojit s nadpřirozenou mocí, popř. s nečekaným pomocníkem, nepřítelem ap.
◊ upsat duši ďáblu ◊ upsat se ďáblu
1. (v pohádkách a pověstech) slíbit ďáblu svou (nesmrtelnou) duši výměnou za pomoc, získání výhod ap.
2. nerozvážně a neodvolatelně se k něčemu zavázat a výměnou za získání výhod muset příliš mnoho obětovat
◊ vyhánět / vyhnat čerta ďáblem
odstraňovat, odstranit zlo jiným zlem, nahrazovat, nahradit špatný stav, čin ap. jiným špatným stavem, činem ap.:
Na kocovinu si dávám panáka nebo pivo, vyháním tak čerta ďáblem.
Přeúvěrováním nezaplacených dluhů akorát vyženeš čerta ďáblem.
► ďáblík I
[ďaːbliːk]
(2. j. -íka, 3., 6. j. -íkovi, -íku, 5. j. -íku, 1. mn. -íci, 6. mn. -ících)
podstatné jméno rodu mužského životného
1.
malý rudý ďáblík
Mezi šlehajícími plameny se hemžili ďáblíci.
Plivník je zlomyslný ďáblík, zjevující se nejčastěji v podobě zmoklého černého kuřete.
2.
Zpěvák kapely se po celou dobu koncertu ani na vteřinu nezastaví a po jevišti se pohybuje jako neúnavný ďáblík.
Nejlepší střelec divize je nenápadný, ale jakmile dostane míč, stane se z něho hotový ďáblík.
3.
Z roztomilého miminka byl brzy pěkný ďáblík.
→ ďáblice
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
