Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
[čelo]
(2. j. čela, 6. j. čele)
podstatné jméno rodu středního
1.
horní část obličeje nad očima:
vysoké / široké / klenuté čelo
klobouk naražený do čela
otřít si zpocené čelo kapesníkem
Vlasy mu padaly do čela.
Na čele se jí dělají vrásky.
2.
přední část, předek:
čelo průvodu / pelotonu
čelo budovy průčelí
dostat se do čela fronty
V čele sálu bylo pódium.
Zatčení stáli na chodbě čelem ke zdi a s rukama za zády.
3.
jedno z nejvyšších míst v určité hierarchii, hlavní pozice, vůdčí postavení:
být / stát v čele strany
odstoupit z čela komise
Postavil se do čela protestujících.
Byla jmenována do čela představenstva.
kolokv. vyš.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
4.
příčná kratší strana, stěna předmětů, které mají obdélníkový tvar:
čelo postele
sedět v čele stolu
Zadní čelo návěsu je výklopné.
5. technika
část zařízení, stroje ap. umístěná vpředu nebo napříč k jeho délce:
čelo razicího štítu
čelo pro okapový žlab
□ čelem vzad citoslovečný výraz
pokyn, povel k obratu dozadu, otočení se o sto osmdesát stupňů:
Na můj povel: Čelem vzad!
Čelem vzad. A odchod.
□ v čele s předložkový výraz se 7. pádem
vymezuje jeden nebo více prvků ve skupině jako významné (zprav. osob vzhledem k jejich funkci):
zástupci města v čele se starostou
Hostující obrana v čele s brankářem pracovala velmi dobře a spolehlivě.
Nejpokročilejšími uživateli internetu jsou severské země v čele s Dánskem.
◊ dělat / přidělávat / přidělat / nadělat někomu vrásky (na čele)
působit někomu starosti:
Kamionová doprava dělá vrásky na čele řadě obyvatel obce.
Zdražení nafty přidělává vrásky vedení autobusového dopravce.
Nadprůměrná sněhová nadílka spolu s mrazivým počasím přidělala vrásky na čele silničářům i vodohospodářům.
Přechod analogového vysílání na digitální nadělal vrásky nejednomu divákovi.
◊ drzé čelo (je) lepší než poplužní dvůr ◊ lepší drzé čelo než poplužní dvůr
když se člověk bude chovat drze a sebevědomě, spíš dosáhne úspěchu, lepšího postavení, výhod ap.
◊ chmuřit někomu / něčí čelo
dělat někomu starosti
◊ jít / postavit se proti někomu / něčemu čelem
otevřeně, přímo proti někomu, něčemu vystoupit, otevřeně někomu, něčemu vzdorovat:
Neměl jsem odvahu jít proti šéfovi čelem a stěžovat si nahlas.
Dokázal se postavit čelem proti bezpráví a neváhal riskovat život.
◊ mít něco napsáno / napsané na čele
výrazem obličeje, vzhledem, chováním ap. projevovat, prozrazovat známky něčeho:
Nevěřím jim ani slovo. Všichni tři mají na čele napsáno – gauner.
Jak mám poznat, jestli tu pracuje, nemá to napsané na čele!
◊ plácnout se / ťuknout se / praštit se do čela expresivní
(často s doprovodným gestem) náhle si něco uvědomit, na něco naléhavého, neodkladného si vzpomenout:
Manželka se plácla do čela, že nechala zapnutou žehličku.
„Heuréka,“ zašeptal a ťukl se do čela.
Náhle se praštil do čela. „Jsem to ale blbec.“
◊ postavit se / stavět se (k) něčemu čelem
zaujímat otevřený, přímý postoj k složité, nepříjemné situaci a začít ji rozhodně, bez váhání řešit:
Firma se k problému postavila čelem a poškozené prakticky okamžitě odškodnila.
Naučil se před ničím neutíkat, ale stavět se výzvám čelem.
◊ udělat čelem vzad
obrátit se a jít, jet pryč:
Naštval mě tak, že jsem radši udělala čelem vzad.
Když začalo pršet, udělal čelem vzad a jel domů.
◊ vypálit někomu (na čelo) cejch
negativním označením za (údajné) provinění někoho společensky zostudit, odsoudit:
Nechtěl si nechat vypálit cejch fanatika.
Vypálit všem na čelo cejch kolektivní viny není možné.
◊ zaťukat si / zaklepat si na čelo
dát najevo posměch, opovržení vůči někomu, jeho hlouposti, hloupému chování ap. (spojeno s opakovaným ťukáním prstu doprostřed čela):
Zaťukala si na čelo, jako bych řekla úplnou kravinu.
Až si šéf přečte ten tvůj návrh, akorát si zaklepe na čelo.
► čílko
[čiːlko]
(2. j. čílka, 6. j. čílku, 2. mn. čílek, 6. mn. čílkách)
podstatné jméno rodu středního
1.
Dítě nakrabatilo čílko.
Tatínek si otřel čílko.
2.
úchyty na čílkách zásuvek
► čelíčko
[čeliːčko]
(2. j. -čka, 6. j. -čku, 2. mn. -ček, 6. mn. -čkách)
podstatné jméno rodu středního
Maminka dala holčičce pusinku na čelíčko.
Dítě při pláči krabatilo čelíčko.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
