karanténa
[karanteːna]
(2. j. -ny)
podstatné jméno rodu ženského
⟨fr.⟩
1.
dočasná izolace jedinců podezřelých z nákazy infekčním onemocněním jako ochrana před jeho rozšířením:
úplná / měsíční / čtrnáctidenní karanténa
zkrátit / prodloužit období karantény
Muži byla nařízena karanténa.
Po krátké karanténě v zoologické zahradě byla zvířata vypuštěna do volné přírody.
Odborníci doporučují dát nově zakoupené vodní rostliny do karantény.
2.
místnost nebo budova určená k izolaci jedinců podezřelých z nákazy infekčním onemocněním:
Ve školní tělocvičně byla zřízena provizorní karanténa.
Psi byli umístěni do karantény.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[karanteːna]
(2. j. -ny)
podstatné jméno rodu ženského
⟨fr.⟩
1.
dočasná izolace jedinců podezřelých z nákazy infekčním onemocněním jako ochrana před jeho rozšířením:
úplná / měsíční / čtrnáctidenní karanténa
zkrátit / prodloužit období karantény
Muži byla nařízena karanténa.
Po krátké karanténě v zoologické zahradě byla zvířata vypuštěna do volné přírody.
Odborníci doporučují dát nově zakoupené vodní rostliny do karantény.
2.
místnost nebo budova určená k izolaci jedinců podezřelých z nákazy infekčním onemocněním:
Ve školní tělocvičně byla zřízena provizorní karanténa.
Psi byli umístěni do karantény.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)