kapesník
[kapesňiːk]
(2. j. -íku, 6. j. -íku, 6. mn. -ících)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
obvykle menší čtvercový kus látky nebo jemného papíru používaný nejčastěji ke smrkání, utírání očí, zakrývání úst při kašli ap.:
papírový / látkový / hedvábný kapesník
utírat si nos / oči / obličej do kapesníku
kýchat / vysmrkat se do kapesníku
Otřel si kapesníkem zpocené čelo.
Vytáhl z kapsy zmuchlaný kapesník.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[kapesňiːk]
(2. j. -íku, 6. j. -íku, 6. mn. -ících)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
obvykle menší čtvercový kus látky nebo jemného papíru používaný nejčastěji ke smrkání, utírání očí, zakrývání úst při kašli ap.:
papírový / látkový / hedvábný kapesník
utírat si nos / oči / obličej do kapesníku
kýchat / vysmrkat se do kapesníku
Otřel si kapesníkem zpocené čelo.
Vytáhl z kapsy zmuchlaný kapesník.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)