binec
[bɪnec]
(2. j. bince)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
kolokviální
1.
nedostatek pořádku, čistoty ap. syn. nepořádek; bordel 2, brajgl 1, čurbes 1; op. pořádek:
udělat binec u kontejneru
uklidit si doma binec
V pokoji jsem měl binec.
Nechala po sobě strašný binec.
2.
chaotický, neuspořádaný stav vůbec syn. zmatek, chaos, nepořádek; bordel 3, brajgl 2, čurbes 2; op. pořádek:
Úředníci radnice mají v záznamech binec.
Na ministerstvu vládl binec.
Je to binec, dřív se školky rušily, a teď je potíž sehnat místo.
3.
odpadky, odpad syn. bordel 4, brajgl 3, čurbes 4:
Binec posbíráme a autem odvezeme do kontejneru.
Při úklidu vyházejí binec, který se tu za dlouhá léta nashromáždil.
◊ dělat binec kolokviální
dělat velký hluk, nepořádek, výtržnosti:
Byl opilý a dělal v domě binec.
Partička se vracela z flámu a dělala binec.
Fanoušci na stadionu dělali hrozný binec.
Když děti dělaly ve škole binec, učitel je dokázal zkrotit.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bɪnec]
(2. j. bince)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1.
nedostatek pořádku, čistoty ap. syn. nepořádek; bordel 2, brajgl 1, čurbes 1; op. pořádek:
udělat binec u kontejneru
uklidit si doma binec
V pokoji jsem měl binec.
Nechala po sobě strašný binec.
2.
chaotický, neuspořádaný stav vůbec syn. zmatek, chaos, nepořádek; bordel 3, brajgl 2, čurbes 2; op. pořádek:
Úředníci radnice mají v záznamech binec.
Na ministerstvu vládl binec.
Je to binec, dřív se školky rušily, a teď je potíž sehnat místo.
3.
odpadky, odpad syn. bordel 4, brajgl 3, čurbes 4:
Binec posbíráme a autem odvezeme do kontejneru.
Při úklidu vyházejí binec, který se tu za dlouhá léta nashromáždil.
◊ dělat binec kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dělat velký hluk, nepořádek, výtržnosti:
Byl opilý a dělal v domě binec.
Partička se vracela z flámu a dělala binec.
Fanoušci na stadionu dělali hrozný binec.
Když děti dělaly ve škole binec, učitel je dokázal zkrotit.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)