bingo I
[bɪŋgo]
(2. j. -ga, 6. j. -gu, 6. mn. -gách)
podstatné jméno rodu středního
⟨angl.⟩
společenská hra, při níž hráč zaškrtává tažená čísla na hrací kartě a vítězství zprav. oznamuje zvoláním bingo!:
obrázkové bingo
televizní bingo
sál pro bingo
výhra v bingu
zahrát si dětské bingo
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bɪŋgo]
(2. j. -ga, 6. j. -gu, 6. mn. -gách)
podstatné jméno rodu středního
⟨angl.⟩
společenská hra, při níž hráč zaškrtává tažená čísla na hrací kartě a vítězství zprav. oznamuje zvoláním bingo!:
obrázkové bingo
televizní bingo
sál pro bingo
výhra v bingu
zahrát si dětské bingo
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)