binární
[bɪnaːrňiː]
přídavné jméno
1. knižní, odborné
skládající se ze dvou částí, obsahující dvě složky, dva členy, dvoučlenný, dvojčlenný:
binární opozice dobra a zla
binární protiklad idealismu a skepse
binární model trh–stát
biol. binární nomenklatura dvojslovná
chem. binární sloučenina obsahující dva prvky
2. matematika, počítače a IT
používající pouze dva symboly, 0 a 1 • zapsaný pomocí symbolů 0 a 1 syn. dvojkový 1:
binární soustava
binární číslo
binární kód
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bɪnaːrňiː]
přídavné jméno
1. knižní, odborné
skládající se ze dvou částí, obsahující dvě složky, dva členy, dvoučlenný, dvojčlenný:
binární opozice dobra a zla
binární protiklad idealismu a skepse
binární model trh–stát
biol. binární nomenklatura dvojslovná
chem. binární sloučenina obsahující dva prvky
2. matematika, počítače a IT
používající pouze dva symboly, 0 a 1 • zapsaný pomocí symbolů 0 a 1 syn. dvojkový 1:
binární soustava
binární číslo
binární kód
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)