forma
[forma]
(2. j. formy, 2. mn. forem)
podstatné jméno rodu ženského
⟨lat.⟩
1.
vnější podoba, tvar:
dort ve formě srdce
Současný design ustupuje od hranatých forem a přechází k tvarům oblým.
Účesu dodáte formu trochou vosku.
Později jsem si věci začal sám vyrábět, dávat formu tomu, co se mi rodilo v hlavě.
Obsah i forma tetování by měly být v souladu s osobností majitele.
2.
předmět, nástroj, který dává věci nebo hmotě požadovaný tvar:
dřevěná / sádrová / kovová / silikonová forma
dortová / koláčová forma
forma na bábovku / sýr / chléb
Těsto nalijeme do vymazané a vysypané formy.
tech. lisovací / vstřikovací / odlévací forma
□ tisková forma polygrafie
deska nebo válec uvnitř tiskového stroje zabezpečující přenos barvy na potiskovaný materiál
→ doklady v korpusu
3.
způsob provedení, zpracování, podání něčeho:
praktická / teoretická / interaktivní forma výuky
účinná / základní forma obrany
formy partnerského / společenského soužití
dokument v papírové / elektronické formě
předložit požadavky v písemné / ústní formě
Výtvarník dětem představuje umělecká díla nenásilnou a zábavnou formou.
Ženy byly mnohem více zaujaty formou jeho projevu než jeho obsahem.
Závody velmocí v atomovém zbrojení nabyly hrozivých forem.
□ ve formě předložkový výraz s 2. pádem
vyjadřuje prostředek uskutečnění něčeho, formou, prostřednictvím:
Podpora bytové výstavby je poskytována ve formě úrokové dotace.
Pacientům jsou ve formě tablet podávány umělé hormony štítné žlázy.
Banka požaduje finanční zástavu ve formě zápisu do katastru nemovitostí.
Přírodní antibiotikum se užívá ve formě čajů, tinktur, nebo formou oleje ve spreji.
Pracovníkům se nabízí podíl ve společnosti ve formě akcií.
4.
vnitřní struktura něčeho projevující se navenek:
inteligentní / primitivní / mimozemské formy života
polit. absolutistická / parlamentní / demokratická forma vlády
Republika a monarchie jsou dvě různé formy státu.
fyz. Rozlišujeme dvě formy hmoty, a to formu látkovou a formu pole (záření).
5. kolokviální vyšší
tělesná a duševní výkonnost (zprav. ve sportu) • její dobrý stav, kondice:
udržet / nabírat formu
být ve výborné / špatné formě
Sportovci už ladí formu na mistrovství světa.
Letos jsem vypadl z formy.
Po zdřímnutí v autě se cítila zase ve formě.
6.
něco vnějšího, druhotného a nepodstatného, formalita:
Když chce někdo nosit extravagantní oblečení, ať je nosí. Je to jen forma, důležitá je přece podstata člověka.
Občas se ptají, jak se mi daří, ale je to pouhá forma. Ve skutečnosti je to vůbec nezajímá.
7. hudba
pevný způsob uspořádání hudebních myšlenek ve skladbě • skupina hudebních skladeb příbuzných z hlediska kompozice, stavby nebo struktury:
písňová / sonátová / rondová forma
Hudební formu sonát a partit pro housle přivedl Johann Sebastian Bach k dokonalosti.
Edvard Grieg nebyl tvůrcem velkých symfonických forem, proslavila ho jeho komorní díla.
□ divadla malých forem divadelnictví
(od počátku 20. století) skupina malých divadel, která se programem vymezovala vůči oficiálním divadelním scénám a pro něž je charakteristické prolínání žánrů a druhů a autorský repertoár
→ doklady v korpusu
◊ [dělat / udělat něco] pro formu ◊ [dělat / udělat něco] pro forma
dělat, udělat něco jen formálně, z formálních důvodů, aby byly naplněny konvence pro danou situaci
→ doklady v korpusu
Podoba pro forma [proː formaː] je nesklonný citátový výraz přejatý z latiny.
zdrobnělé → formička
→ proforma faktura, proformafaktura, pro forma faktura
→ er-forma, er forma
→ ich-forma, ich forma
→ formou
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[forma]
(2. j. formy, 2. mn. forem)
podstatné jméno rodu ženského
⟨lat.⟩
1.
vnější podoba, tvar:
dort ve formě srdce
Současný design ustupuje od hranatých forem a přechází k tvarům oblým.
Účesu dodáte formu trochou vosku.
Později jsem si věci začal sám vyrábět, dávat formu tomu, co se mi rodilo v hlavě.
Obsah i forma tetování by měly být v souladu s osobností majitele.
2.
předmět, nástroj, který dává věci nebo hmotě požadovaný tvar:
dřevěná / sádrová / kovová / silikonová forma
dortová / koláčová forma
forma na bábovku / sýr / chléb
Těsto nalijeme do vymazané a vysypané formy.
tech. lisovací / vstřikovací / odlévací forma
□ tisková forma polygrafie
deska nebo válec uvnitř tiskového stroje zabezpečující přenos barvy na potiskovaný materiál
→ doklady v korpusu
3.
způsob provedení, zpracování, podání něčeho:
praktická / teoretická / interaktivní forma výuky
účinná / základní forma obrany
formy partnerského / společenského soužití
dokument v papírové / elektronické formě
předložit požadavky v písemné / ústní formě
Výtvarník dětem představuje umělecká díla nenásilnou a zábavnou formou.
Ženy byly mnohem více zaujaty formou jeho projevu než jeho obsahem.
Závody velmocí v atomovém zbrojení nabyly hrozivých forem.
□ ve formě předložkový výraz s 2. pádem
vyjadřuje prostředek uskutečnění něčeho, formou, prostřednictvím:
Podpora bytové výstavby je poskytována ve formě úrokové dotace.
Pacientům jsou ve formě tablet podávány umělé hormony štítné žlázy.
Banka požaduje finanční zástavu ve formě zápisu do katastru nemovitostí.
Přírodní antibiotikum se užívá ve formě čajů, tinktur, nebo formou oleje ve spreji.
Pracovníkům se nabízí podíl ve společnosti ve formě akcií.
4.
vnitřní struktura něčeho projevující se navenek:
inteligentní / primitivní / mimozemské formy života
polit. absolutistická / parlamentní / demokratická forma vlády
Republika a monarchie jsou dvě různé formy státu.
fyz. Rozlišujeme dvě formy hmoty, a to formu látkovou a formu pole (záření).
5. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
tělesná a duševní výkonnost (zprav. ve sportu) • její dobrý stav, kondice:
udržet / nabírat formu
být ve výborné / špatné formě
Sportovci už ladí formu na mistrovství světa.
Letos jsem vypadl z formy.
Po zdřímnutí v autě se cítila zase ve formě.
6.
něco vnějšího, druhotného a nepodstatného, formalita:
Když chce někdo nosit extravagantní oblečení, ať je nosí. Je to jen forma, důležitá je přece podstata člověka.
Občas se ptají, jak se mi daří, ale je to pouhá forma. Ve skutečnosti je to vůbec nezajímá.
7. hudba
pevný způsob uspořádání hudebních myšlenek ve skladbě • skupina hudebních skladeb příbuzných z hlediska kompozice, stavby nebo struktury:
písňová / sonátová / rondová forma
Hudební formu sonát a partit pro housle přivedl Johann Sebastian Bach k dokonalosti.
Edvard Grieg nebyl tvůrcem velkých symfonických forem, proslavila ho jeho komorní díla.
□ divadla malých forem divadelnictví
(od počátku 20. století) skupina malých divadel, která se programem vymezovala vůči oficiálním divadelním scénám a pro něž je charakteristické prolínání žánrů a druhů a autorský repertoár
→ doklady v korpusu
◊ [dělat / udělat něco] pro formu ◊ [dělat / udělat něco] pro forma
dělat, udělat něco jen formálně, z formálních důvodů, aby byly naplněny konvence pro danou situaci
→ doklady v korpusu
Podoba pro forma [proː formaː] je nesklonný citátový výraz přejatý z latiny.
zdrobnělé → formička
→ proforma faktura, proformafaktura, pro forma faktura
→ er-forma, er forma
→ ich-forma, ich forma
→ formou
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)