formace
[formace]
(2. j. -ce)
podstatné jméno rodu ženského
⟨lat.⟩
1.
organizovaný celek nebo jeho část, útvar, uskupení:
politická / opoziční / vládní formace
taneční / hudební formace
tříčlenná formace muzikantů
vojsko sešikované v bojových formacích
Defenzivní formaci tvoří převážně ostřílení fotbalisté.
2. (koho2, čeho)
cílevědomá systematická péče o rozvoj člověka, výchova, formování:
duchovní formace bohoslovců / seminaristů
Neučíme hráče jen být dobrými fotbalisty, ale dbáme na jejich vzdělání a celkovou formaci osobnosti.
Emirát usiloval, aby se stal významným místem formace budoucích elit, proto doslova importoval na své území univerzity a výzkumná centra.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[formace]
(2. j. -ce)
podstatné jméno rodu ženského
⟨lat.⟩
1.
organizovaný celek nebo jeho část, útvar, uskupení:
politická / opoziční / vládní formace
taneční / hudební formace
tříčlenná formace muzikantů
vojsko sešikované v bojových formacích
Defenzivní formaci tvoří převážně ostřílení fotbalisté.
2. (koho2, čeho)
cílevědomá systematická péče o rozvoj člověka, výchova, formování:
duchovní formace bohoslovců / seminaristů
Neučíme hráče jen být dobrými fotbalisty, ale dbáme na jejich vzdělání a celkovou formaci osobnosti.
Emirát usiloval, aby se stal významným místem formace budoucích elit, proto doslova importoval na své území univerzity a výzkumná centra.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)