fér I
[feːr]
(neskl.)
přídavné jméno
⟨angl.⟩
kolokviální vyšší
fair I
[feːr]
(neskl.)
přídavné jméno
⟨angl.⟩
kolokviální vyšší
1.
jsoucí v souladu s normami, pravidly ap., čestný, poctivý, slušný syn. férový 1; op. nefér, neférový:
smysl pro fér jednání
Je to fair nabídka.
Přiznat to je fér přístup.
Není úplně fér házet všechnu vinu jen na něj.
Kdybych vyzdvihl někoho z hráčů, nebylo by to fér vůči ostatním.
Tak tohle od vás není fér.
2.
jednající v souladu s normami, pravidly ap., čestný, poctivý, slušný syn. férový 2; op. nefér, neférový:
Považovala jsem ho za fér člověka.
Ona není fér.
◊ hrát (s někým) fér hru kolokviální vyšší
chovat se (k někomu) čestně, poctivě, slušně, jednat (s někým) přímo a otevřeně
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[feːr]
(neskl.)
přídavné jméno
⟨angl.⟩
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
fair I
[feːr]
(neskl.)
přídavné jméno
⟨angl.⟩
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1.
jsoucí v souladu s normami, pravidly ap., čestný, poctivý, slušný syn. férový 1; op. nefér, neférový:
smysl pro fér jednání
Je to fair nabídka.
Přiznat to je fér přístup.
Není úplně fér házet všechnu vinu jen na něj.
Kdybych vyzdvihl někoho z hráčů, nebylo by to fér vůči ostatním.
Tak tohle od vás není fér.
2.
jednající v souladu s normami, pravidly ap., čestný, poctivý, slušný syn. férový 2; op. nefér, neférový:
Považovala jsem ho za fér člověka.
Ona není fér.
◊ hrát (s někým) fér hru kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
chovat se (k někomu) čestně, poctivě, slušně, jednat (s někým) přímo a otevřeně
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)