extra II
[ʔekstra]
(neskl.)
přídavné jméno
kolokviální vyšší
1.
oddělený od jiných částí, samostatný:
extra vchod pro vozíčkáře
mít extra pokoj jen pro sebe
Byt je vybaven obývacím pokojem, kuchyní s jídelním koutem, koupelnou a ložnicí s extra toaletou.
2.
mimořádný kvalitou, hodnotou ap., výjimečný:
Nový hráč nemá nějak extra postavu, ale fyzicky a technicky je na výši.
Byl to extra fotbal, který překonal všechna očekávání.
Na žádný extra zážitek si nevzpomínám.
Celníkům z ruzyňského letiště se podařil extra úlovek: zabavili pašerákům vzácného papouška.
Displej modelu přináší přesný obraz a mezi tablety jde bezesporu o extra třídu.
3.
běžně se nevyskytující, speciální:
Nejen, že má dlouhé a silné vlasy, které se špatně upravují, ale vždy musí mít nějaký extra účes.
Tys musel mít vždycky něco extra!
Pokud chcete nějaký extra tip, jak zhubnout, máme i takový.
Na to extra nářadí nepotřebuješ.
4.
přidaný navíc, mimořádný, speciální:
Objednali si donášku velké pizzy s extra porcí slaniny.
Operátor nabízí pro zákazníky při dobíjení z bankomatu extra bonus ve výši 50 Kč za každé nabití.
Dráhy o Velikonocích posílí spoje a v pondělí, kdy se budou lidé vracet domů, vypraví extra vlaky.
Dopřejte si extra dávku svěžesti s přírodní kokosovou vodou a melounem.
◊ nic (moc) extra kolokviální
nic mimořádného, spíše obyčejné až horší kvality
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔekstra]
(neskl.)
přídavné jméno
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1.
oddělený od jiných částí, samostatný:
extra vchod pro vozíčkáře
mít extra pokoj jen pro sebe
Byt je vybaven obývacím pokojem, kuchyní s jídelním koutem, koupelnou a ložnicí s extra toaletou.
2.
mimořádný kvalitou, hodnotou ap., výjimečný:
Nový hráč nemá nějak extra postavu, ale fyzicky a technicky je na výši.
Byl to extra fotbal, který překonal všechna očekávání.
Na žádný extra zážitek si nevzpomínám.
Celníkům z ruzyňského letiště se podařil extra úlovek: zabavili pašerákům vzácného papouška.
Displej modelu přináší přesný obraz a mezi tablety jde bezesporu o extra třídu.
3.
běžně se nevyskytující, speciální:
Nejen, že má dlouhé a silné vlasy, které se špatně upravují, ale vždy musí mít nějaký extra účes.
Tys musel mít vždycky něco extra!
Pokud chcete nějaký extra tip, jak zhubnout, máme i takový.
Na to extra nářadí nepotřebuješ.
4.
přidaný navíc, mimořádný, speciální:
Objednali si donášku velké pizzy s extra porcí slaniny.
Operátor nabízí pro zákazníky při dobíjení z bankomatu extra bonus ve výši 50 Kč za každé nabití.
Dráhy o Velikonocích posílí spoje a v pondělí, kdy se budou lidé vracet domů, vypraví extra vlaky.
Dopřejte si extra dávku svěžesti s přírodní kokosovou vodou a melounem.
◊ nic (moc) extra kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
, někdy hanlivé Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
nic mimořádného, spíše obyčejné až horší kvality
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)