extra I
[ʔekstra]
příslovce
⟨lat.⟩
kolokviální vyšší
1.
ne spolu s jinými, odděleně syn. zvlášť:
Volební kampaň jsme si dělali každý extra.
Škoda, že mu to musím říkat extra!
Vařím extra pro sebe a extra pro manžela, i když některá jídla si dá se mnou.
2.
víc, než je běžné, mimořádně, velmi, moc, obzvlášť:
extra velká porce zmrzliny
neudělat extra dobrý dojem
dát si na nečem extra záležet
Několikaměsíční pauza na něm není nějak extra znát.
Zkoušel jsem to poprvé a extra mě to nenadchlo.
3.
s přihlédnutím ke konkrétnímu požadavku, požadované funkci ap., speciálně:
dokoupit něco extra
muset si extra připlatit
Materiály jsme museli extra navrhnout a vyrobit.
Museli jsme výlohu extra přizpůsobit, prodloužit ji do hloubky, aby se tam instalace vešla.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔekstra]
příslovce
⟨lat.⟩
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1.
ne spolu s jinými, odděleně syn. zvlášť:
Volební kampaň jsme si dělali každý extra.
Škoda, že mu to musím říkat extra!
Vařím extra pro sebe a extra pro manžela, i když některá jídla si dá se mnou.
2.
víc, než je běžné, mimořádně, velmi, moc, obzvlášť:
extra velká porce zmrzliny
neudělat extra dobrý dojem
dát si na nečem extra záležet
Několikaměsíční pauza na něm není nějak extra znát.
Zkoušel jsem to poprvé a extra mě to nenadchlo.
3.
s přihlédnutím ke konkrétnímu požadavku, požadované funkci ap., speciálně:
dokoupit něco extra
muset si extra připlatit
Materiály jsme museli extra navrhnout a vyrobit.
Museli jsme výlohu extra přizpůsobit, prodloužit ji do hloubky, aby se tam instalace vešla.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)