brzda
[brzda]
(2. j. -dy, 2. mn. -d)
podstatné jméno rodu ženského
1.
zařízení, součástka ke zpomalení nebo zastavení pohybu vozidla, chodu stroje, přístroje ap.:
přední brzda předního kola, zadní brzda zadního kola
ruční / nožní brzda
brzdy auta / jízdního kola
bezpečnostní brzda řetězu motorové pily
posilovač brzd
skřípění brzd vlaku
seřídit / zkontrolovat brzdy
šlápnout na brzdu brzdový pedál (i fraz.)
Avii špatně fungovaly brzdy.
Při rallye mu selhaly brzdy.
□ bubnová brzda technika
brzda fungující na principu tření brzdových čelistí o vnitřní plochu bubnu
□ kotoučová brzda technika
brzda fungující na principu svírání kotouče brzdovými destičkami
□ záchranná brzda
zařízení k nouzovému zastavení vlaku, tramvaje ap.
2.
co, kdo narušuje fungování, vývoj, účinek ap. nějakého jevu nebo procesu, překážka:
odstranit brzdy růstu české ekonomiky
Komplikovaný daňový systém je brzdou rozvoje podnikání.
Na frekventovaných silnicích jsou cyklisté brzdou provozu.
Nechceme být brzdou, ale dobrými partnery.
◊ být brzdou pokroku
být překážkou vývoje k něčemu lepšímu, dokonalejšímu ap.:
Předsudky jsou největší brzdou pokroku psychiatrie.
◊ šlápnout / dupnout na brzdu / brzdy
zpomalit nějaký proces, něco omezit, utlumit • zastavit nějakou činnost, něčemu zabránit:
Vláda navrhuje dupnout na brzdu a zpomalit podporu energie z obnovitelných zdrojů.
Je čas šlápnout na brzdu a naplno se ponořit do zaslouženého odpočinku.
Finanční instituce na počátku krize šláply na brzdy a zastavily některé investiční projekty.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[brzda]
(2. j. -dy, 2. mn. -d)
podstatné jméno rodu ženského
1.
zařízení, součástka ke zpomalení nebo zastavení pohybu vozidla, chodu stroje, přístroje ap.:
přední brzda předního kola, zadní brzda zadního kola
ruční / nožní brzda
brzdy auta / jízdního kola
bezpečnostní brzda řetězu motorové pily
posilovač brzd
skřípění brzd vlaku
seřídit / zkontrolovat brzdy
šlápnout na brzdu brzdový pedál (i fraz.)
Avii špatně fungovaly brzdy.
Při rallye mu selhaly brzdy.
□ bubnová brzda technika
brzda fungující na principu tření brzdových čelistí o vnitřní plochu bubnu
□ kotoučová brzda technika
brzda fungující na principu svírání kotouče brzdovými destičkami
□ záchranná brzda
zařízení k nouzovému zastavení vlaku, tramvaje ap.
2.
co, kdo narušuje fungování, vývoj, účinek ap. nějakého jevu nebo procesu, překážka:
odstranit brzdy růstu české ekonomiky
Komplikovaný daňový systém je brzdou rozvoje podnikání.
Na frekventovaných silnicích jsou cyklisté brzdou provozu.
Nechceme být brzdou, ale dobrými partnery.
◊ být brzdou pokroku
být překážkou vývoje k něčemu lepšímu, dokonalejšímu ap.:
Předsudky jsou největší brzdou pokroku psychiatrie.
◊ šlápnout / dupnout na brzdu / brzdy
zpomalit nějaký proces, něco omezit, utlumit • zastavit nějakou činnost, něčemu zabránit:
Vláda navrhuje dupnout na brzdu a zpomalit podporu energie z obnovitelných zdrojů.
Je čas šlápnout na brzdu a naplno se ponořit do zaslouženého odpočinku.
Finanční instituce na počátku krize šláply na brzdy a zastavily některé investiční projekty.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)