disidentství
[dɪsɪdentstviː], [dɪzɪdentstviː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
1.
činnost disidenta:
Za normalizace byl ve vězení za své disidentství.
Poměrům komunistické politiky se nebylo možné postavit, pokud člověk nenašel odvahu k disidentství.
2.
jednání, chování, způsob života charakteristický pro disidenty:
Opravdovým disidentstvím se u nás může pochlubit jen málokdo.
Je to člověk, který má disidentství v povaze.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dɪsɪdentstviː], [dɪzɪdentstviː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
1.
činnost disidenta:
Za normalizace byl ve vězení za své disidentství.
Poměrům komunistické politiky se nebylo možné postavit, pokud člověk nenašel odvahu k disidentství.
2.
jednání, chování, způsob života charakteristický pro disidenty:
Opravdovým disidentstvím se u nás může pochlubit jen málokdo.
Je to člověk, který má disidentství v povaze.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)