blboučký
[blbo͡učkiː]
přídavné jméno
kolokviální
1.
projevující nedostatek úsudku nebo schopností syn. hloupoučký, hloupounký:
blboučký naivka
blboučká sedmnáctka
2.
postrádající dostatečný smysl syn. hloupoučký, hloupounký:
blboučká veršovánka
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[blbo͡učkiː]
přídavné jméno
kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní, zjemněléJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1.
projevující nedostatek úsudku nebo schopností syn. hloupoučký, hloupounký:
blboučký naivka
blboučká sedmnáctka
2.
postrádající dostatečný smysl syn. hloupoučký, hloupounký:
blboučká veršovánka
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)