Filtrování podle kategorie

icon_close_filter_by_category

Omezit vyhledávání podle kategorie:

SOUSLOVÍ A FRAZÉMY

Vybrat/zrušit všechny položky
Sousloví
Frazémy

PŘÍSLOVÍ A PRANOSTIKY

Vybrat/zrušit všechny položky
Přísloví
Pranostiky

VLASTNÍ JMÉNA A ODVOZENINY

Vybrat/zrušit všechny položky
Zeměpisná jména a jejich odvozeniny
Osobní jména
Ostatní vlastní jména

SLOVNÍ DRUH

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatné jméno
přídavné jméno
zájmeno

číslovka
sloveso
příslovce
předložka

spojka
částice
citoslovce
ostatní

JMENNÝ ROD

Vybrat/zrušit všechny položky
mužský životný
mužský neživotný

ženský
střední

JMENNÉ ČÍSLO

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatná jména pomnožná (pomn.)

podstatná jména v množném čísle s významem souborovým a látkovým (často mn., zprav. mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické (mn.)

STYLISTICKÁ CHARAKTERISTIKA

Vybrat/zrušit všechny položky
kolokviální vyšší
kolokviální
expresivní
hanlivé
ironické
knižní
zastaralé
odborné
nářeční, regionální
historické
v komunikaci s dětmi
mazlivé
profesní mluva, slang
vulgární
zjemnělé
žertovné, v nadsázce

TERMÍN, VÝRAZ Z OBORU, OBLASTI

Vybrat/zrušit všechny položky
z více oborů

z administrativní oblasti
z anatomie
z antropologie
z archeologie
z architektury
z archivnictví
z artistiky
z astrologie
z astronomie
z bankovnictví
z biologie
z botaniky
z oblasti cestovního ruchu
z diplomacie
z oblasti divadla, z divadelnictví
z oblasti dopravy
z dřevařství
z ekologie
z ekonomie
z elektrotechniky
z energetiky
z etnografie
z farmacie, farmakologie
z filatelie
z oblasti filmu, filmařství
z filozofie
z finančnictví
z oblasti fotografie
z fyziky
z fyziologie
z genetiky
z geodezie
z geografie
z geologie
z geometrie
z heraldiky
z historie
z hornictví
z horolezectví
z oblasti hudby
z hutnictví
z chemie
z chovatelství
z jaderné fyziky
z oblasti karetních her
z knihovnictví
z oblasti keramiky
z oblasti kosmetiky
z kriminalistiky
z oblasti kuchařství
z kynologie
z lesnictví
z letectví
z lingvistiky
z literární vědy
z loďařství
z logiky
z oblasti marketingu
z matematiky
z medicíny
z meteorologie
z oblasti motorismu
z mykologie
z oblasti myslivectví
z mytologie
z náboženství
z oblasti narkomanie
z numizmatiky
z oblasti obchodu
z optiky
z paleontologie
z papírenství
z pedagogiky
z oblasti počítačové techniky a informačních technologií
z pohostinství
z oblasti policie
z oblasti politiky, z politologie
z polygrafie
z poštovnictví
z potravinářství a gastronomie
z oblasti práva
z psychologie
z rybářství, rybníkářství
ze sklářství
ze sociologie
ze speleologie
z mluvy sprejerů
z oblasti sportu
ze statistiky
ze stavitelství, stavebnictví
ze šachové hry
ze šipkařství
z oblasti školství
ze šperkařství
z oblasti tance
z oblasti techniky, technologie
z oblasti telekomunikace a sdělovací techniky
z oblasti televize a rozhlasu
z textilnictví
z oblasti trampingu
z uměleckých oborů
ze včelařství
z veterinářství
z vězeňství
z vinařství
z vodáctví
z vodohospodářství
z vojenství
z výtvarnictví
ze zahradnictví
z oblasti zbrojařství
ze zemědělství
ze zoologie
z oblasti železniční dopravy
z oblasti žurnalistiky

Zveřejněná heslacross_icon

Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku ač jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).

Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.

Právní upozorněnícross_icon

Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.

ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.

díra
[ďiːra]
(2. j. díry, 2. mn. děr)
podstatné jméno rodu ženského
1.
prázdné místo v nějakém předmětu vzniklé porušením jeho celistvosti, otvor • prostor vyhloubený v zemi, jáma, prohlubeň:

obrovská díra v plotě / podlaze
zašít díru na punčoše
zalátat díru ve stanu
Hasiči ucpali díru v nádrži, aby nevyteklo palivo.
Zející díru zakrývají plachty.
Pokud sázíte stromek, pravděpodobně pro něj budete muset vykopat díru do hloubky alespoň 40 centimetrů.

ozonová díra
výrazné zeslabení ozonové vrstvy (vyšší, tenké vrstvy atmosféry), která pohlcuje škodlivé ultrafialové záření

2. expresivní
prázdné místo, mezera • (větší) nedostatek, chyba:

V účtech firmy je díra osm miliard eur.
Je nutné 
zalepit díru ve státním rozpočtu.
Šejdíři využili díry v zákonech ve svůj prospěch.

M
á díry ve vědomostech / ve vzdělání.
 sport. slang. Zápas nám naznačil, že máme díry v obraně.

3.
zvířecí doupě (zprav. v podzemí) syn. nora:

myší / krtčí díra
Zmije přezimuje v dírách.
Děti nahlédly při jarním otevření lesa do liščích děr.

4. hanlivé
málo obydlené místo vzdálené od rušného, typicky městského prostředí syn. hnízdo 4, zapadákov:

nudná venkovská díra
Neznám sice evropská města jako Paříž nebo Londýn, zato jsem projela kdejakou zapadlou díru.

5. hanlivé
nevzhledné, neútulné, tmavé, ponuré místo, prostředí:

Zůstal úplně bez peněz a bydlel v nějaké sklepní díře.
Žili po strašných dírách a vystupovali v zaplivaných hospodách.
Trčí ve vězeňské díře. 
ve vězení

6. vulgární
řitní otvor:

umýt si díru
7. vulgární
ženský pohlavní orgán:

mít tetování kolem díry

černá díra astronomie
(i frazém) vesmírný objekt s vysokou hmotností a hustotou a velmi silnou gravitací, který pohlcuje veškerou dopadající hmotu a záření a nevysílá žádné elektromagnetické záření

červí díra fyzika
(podle některých fyzikálních teorií) objekt vzniklý anomálií v časoprostoru, umožňující rychle cestovat mezi dvěma vzdálenými místy ve vesmíru (popř. mezi různými vesmíry)


být samá díra
být (opotřebením) velmi roztrhaný, proděravělý a nebýt už pevný, použitelný

černá díra
místo nebo ekonomická, hospodářská ap. oblast s neuspokojitelnou (finanční) potřebou, v nichž se vložené prostředky bez účinku a nenávratně ztrácejí:

Dopravní stavby jsou černou dírou na peníze.
Neprůhledné přidělování veřejných peněz je černou dírou, ve které mizí velká část rozpočtových příjmů.

koukat / hledat, kde nechal tesař díru expresivní
chtít odněkud utéct, snažit se najít slabé místo, kudy utéct

myší díra
úzký nebo nízký prostor (mezi domy, přírodními útvary, pod mostem ap.) znesnadňující snadný průchod nebo průjezd

na svatého Jiří vylézají (z děr) hadi a štíři
(pranostika) na svátek sv. Jiří (24. 4.) se zvyšují teploty, přichází teplá část roku

udělat díru do rozpočtu expresivní
způsobit neočekávané, nežádoucí vydání finančních prostředků

udělat (velkou) díru do světa expresivní
udělat něco mimořádného, neobyčejného, co přinese velký ohlas a úspěch

zalepit díru v rozpočtu expresivní
doplnit chybějící finanční prostředky

zalézt do díry expresivní
ustrašeně ustoupit před někým nebo před něčím • schovat se před okolím, před povinnostmi, obavami ap.


dírka
[ďiːrka]
(2. j. dírky, 2. mn. dírek)
podstatné jméno rodu ženského
zdrobnělé k 1
klíčová dírka
mít ucpané nosní dírky
nozdry
Do knoflíkové dírky na klopě ženichova saka se dává drobná kytička.


dírečka
[ďiːrečka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
1.
zdrobnělé expresivně k 1

dírečky v asfaltu
Vyšplhal až ke stropu a utekl tou malou dírečkou nahoře
.

2.
zdrobnělé expresivně k 2

Chtěli jsme využít každou malinkou dírečku na trhu. skulinku

Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)