díra
[ďiːra]
(2. j. díry, 2. mn. děr)
podstatné jméno rodu ženského
1.
prázdné místo v nějakém předmětu vzniklé porušením jeho celistvosti, otvor • prostor vyhloubený v zemi, jáma, prohlubeň:
obrovská díra v plotě / podlaze
zašít díru na punčoše
zalátat díru ve stanu
Hasiči ucpali díru v nádrži, aby nevyteklo palivo.
Zející díru zakrývají plachty.
Pokud sázíte stromek, pravděpodobně pro něj budete muset vykopat díru do hloubky alespoň 40 centimetrů.
□ ozonová díra
výrazné zeslabení ozonové vrstvy (vyšší, tenké vrstvy atmosféry), která pohlcuje škodlivé ultrafialové záření
2. expresivní
prázdné místo, mezera • (větší) nedostatek, chyba:
V účtech firmy je díra osm miliard eur.
Je nutné zalepit díru ve státním rozpočtu.
Šejdíři využili díry v zákonech ve svůj prospěch.
Má díry ve vědomostech / ve vzdělání.
sport. slang. Zápas nám naznačil, že máme díry v obraně.
3.
zvířecí doupě (zprav. v podzemí) syn. nora:
myší / krtčí díra
Zmije přezimuje v dírách.
Děti nahlédly při jarním otevření lesa do liščích děr.
4. hanlivé
málo obydlené místo vzdálené od rušného, typicky městského prostředí syn. hnízdo 4, zapadákov:
nudná venkovská díra
Neznám sice evropská města jako Paříž nebo Londýn, zato jsem projela kdejakou zapadlou díru.
5. hanlivé
nevzhledné, neútulné, tmavé, ponuré místo, prostředí:
Zůstal úplně bez peněz a bydlel v nějaké sklepní díře.
Žili po strašných dírách a vystupovali v zaplivaných hospodách.
Trčí ve vězeňské díře. ve vězení
6. vulgární
řitní otvor:
umýt si díru
7. vulgární
ženský pohlavní orgán:
mít tetování kolem díry
□ černá díra astronomie
vesmírný objekt s vysokou hmotností a hustotou a velmi silnou gravitací, který pohlcuje veškerou dopadající hmotu a záření a nevysílá žádné elektromagnetické záření
□ červí díra fyzika
(podle některých fyzikálních teorií) objekt vzniklý anomálií v časoprostoru, umožňující rychle cestovat mezi dvěma vzdálenými místy ve vesmíru (popř. mezi různými vesmíry)
◊ být samá díra
být (opotřebením) velmi roztrhaný, proděravělý a nebýt už pevný, použitelný
◊ černá díra
místo nebo ekonomická, hospodářská ap. oblast s neuspokojitelnou (finanční) potřebou, v nichž se vložené prostředky bez účinku a nenávratně ztrácejí:
Dopravní stavby jsou černou dírou na peníze.
Neprůhledné přidělování veřejných peněz je černou dírou, ve které mizí velká část rozpočtových příjmů.
◊ koukat / hledat, kde nechal tesař díru expresivní
chtít odněkud utéct, snažit se najít slabé místo, kudy utéct
◊ myší díra
úzký nebo nízký prostor (mezi domy, přírodními útvary, pod mostem ap.) znesnadňující snadný průchod nebo průjezd
◊ na svatého Jiří vylézají (z děr) hadi a štíři
na svátek sv. Jiří (24. 4.) se zvyšují teploty, přichází teplá část roku
◊ udělat díru do rozpočtu expresivní
způsobit neočekávané, nežádoucí vydání finančních prostředků
◊ udělat (velkou) díru do světa expresivní
udělat něco mimořádného, neobyčejného, co přinese velký ohlas a úspěch
◊ zalepit díru v rozpočtu expresivní
doplnit chybějící finanční prostředky
◊ zalézt do díry expresivní
ustrašeně ustoupit před někým nebo před něčím • schovat se před okolím, před povinnostmi, obavami ap.
► dírka
[ďiːrka]
(2. j. dírky, 2. mn. dírek)
podstatné jméno rodu ženského
klíčová dírka
mít ucpané nosní dírky nozdry
Do knoflíkové dírky na klopě ženichova saka se dává drobná kytička.
► dírečka
[ďiːrečka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
1.
dírečky v asfaltu
Vyšplhal až ke stropu a utekl tou malou dírečkou nahoře.
2.
Chtěli jsme využít každou malinkou dírečku na trhu. skulinku
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ďiːra]
(2. j. díry, 2. mn. děr)
podstatné jméno rodu ženského
1.
prázdné místo v nějakém předmětu vzniklé porušením jeho celistvosti, otvor • prostor vyhloubený v zemi, jáma, prohlubeň:
obrovská díra v plotě / podlaze
zašít díru na punčoše
zalátat díru ve stanu
Hasiči ucpali díru v nádrži, aby nevyteklo palivo.
Zející díru zakrývají plachty.
Pokud sázíte stromek, pravděpodobně pro něj budete muset vykopat díru do hloubky alespoň 40 centimetrů.
□ ozonová díra
výrazné zeslabení ozonové vrstvy (vyšší, tenké vrstvy atmosféry), která pohlcuje škodlivé ultrafialové záření
2. expresivní
prázdné místo, mezera • (větší) nedostatek, chyba:
V účtech firmy je díra osm miliard eur.
Je nutné zalepit díru ve státním rozpočtu.
Šejdíři využili díry v zákonech ve svůj prospěch.
Má díry ve vědomostech / ve vzdělání.
sport. slang. Zápas nám naznačil, že máme díry v obraně.
3.
zvířecí doupě (zprav. v podzemí) syn. nora:
myší / krtčí díra
Zmije přezimuje v dírách.
Děti nahlédly při jarním otevření lesa do liščích děr.
4. hanlivé
málo obydlené místo vzdálené od rušného, typicky městského prostředí syn. hnízdo 4, zapadákov:
nudná venkovská díra
Neznám sice evropská města jako Paříž nebo Londýn, zato jsem projela kdejakou zapadlou díru.
5. hanlivé
nevzhledné, neútulné, tmavé, ponuré místo, prostředí:
Zůstal úplně bez peněz a bydlel v nějaké sklepní díře.
Žili po strašných dírách a vystupovali v zaplivaných hospodách.
Trčí ve vězeňské díře. ve vězení
6. vulgární
řitní otvor:
umýt si díru
7. vulgární
ženský pohlavní orgán:
mít tetování kolem díry
□ černá díra astronomie
vesmírný objekt s vysokou hmotností a hustotou a velmi silnou gravitací, který pohlcuje veškerou dopadající hmotu a záření a nevysílá žádné elektromagnetické záření
□ červí díra fyzika
(podle některých fyzikálních teorií) objekt vzniklý anomálií v časoprostoru, umožňující rychle cestovat mezi dvěma vzdálenými místy ve vesmíru (popř. mezi různými vesmíry)
◊ být samá díra
být (opotřebením) velmi roztrhaný, proděravělý a nebýt už pevný, použitelný
◊ černá díra
místo nebo ekonomická, hospodářská ap. oblast s neuspokojitelnou (finanční) potřebou, v nichž se vložené prostředky bez účinku a nenávratně ztrácejí:
Dopravní stavby jsou černou dírou na peníze.
Neprůhledné přidělování veřejných peněz je černou dírou, ve které mizí velká část rozpočtových příjmů.
◊ koukat / hledat, kde nechal tesař díru expresivní
chtít odněkud utéct, snažit se najít slabé místo, kudy utéct
◊ myší díra
úzký nebo nízký prostor (mezi domy, přírodními útvary, pod mostem ap.) znesnadňující snadný průchod nebo průjezd
◊ na svatého Jiří vylézají (z děr) hadi a štíři
na svátek sv. Jiří (24. 4.) se zvyšují teploty, přichází teplá část roku
◊ udělat díru do rozpočtu expresivní
způsobit neočekávané, nežádoucí vydání finančních prostředků
◊ udělat (velkou) díru do světa expresivní
udělat něco mimořádného, neobyčejného, co přinese velký ohlas a úspěch
◊ zalepit díru v rozpočtu expresivní
doplnit chybějící finanční prostředky
◊ zalézt do díry expresivní
ustrašeně ustoupit před někým nebo před něčím • schovat se před okolím, před povinnostmi, obavami ap.
► dírka
[ďiːrka]
(2. j. dírky, 2. mn. dírek)
podstatné jméno rodu ženského
klíčová dírka
mít ucpané nosní dírky nozdry
Do knoflíkové dírky na klopě ženichova saka se dává drobná kytička.
► dírečka
[ďiːrečka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
1.
dírečky v asfaltu
Vyšplhal až ke stropu a utekl tou malou dírečkou nahoře.
2.
Chtěli jsme využít každou malinkou dírečku na trhu. skulinku
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)