cvrnkat
[cvrŋkat]
(3. j. -ká, rozk. -kej, čin. -kal, trp. -kán, podst. jm. -kání)
sloveso nedokonavé
(kdo cvrnká co; do čeho; co kam; do čeho {čím; koho4; komu})
vymršťováním skrčeného prstu uvádět nějaký předmět do pohybu nebo do něj vrážet:
Lehce ho cvrnkala do ucha.
Kluci cvrnkali do skleněnek.
Rošťáci po sobě cvrnkali třešňové pecky.
Sbíral ze země oblázky a cvrnkal do nich palcem.
podst. jm. Cílem hry je dostat kuličku cvrnkáním do důlku.
dokonavé → cvrnknout
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[cvrŋkat]
(3. j. -ká, rozk. -kej, čin. -kal, trp. -kán, podst. jm. -kání)
sloveso nedokonavé
(kdo cvrnká co; do čeho; co kam; do čeho {čím; koho4; komu})
vymršťováním skrčeného prstu uvádět nějaký předmět do pohybu nebo do něj vrážet:
Lehce ho cvrnkala do ucha.
Kluci cvrnkali do skleněnek.
Rošťáci po sobě cvrnkali třešňové pecky.
Sbíral ze země oblázky a cvrnkal do nich palcem.
podst. jm. Cílem hry je dostat kuličku cvrnkáním do důlku.
dokonavé → cvrnknout
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)