clona
[clona]
(2. j. -ny)
podstatné jméno rodu ženského
1.
zařízení, často stěna k zamezení přístupu nebo průniku něčeho (světla, zvuku ap.):
sluneční / protisluneční clona
výstavba betonové protihlukové clony
Okno v pracovně má nastavitelnou clonu.
U vchodu do obchodu byla nainstalována tepelná clona.
Při likvidaci požáru hasiči vytvořili vodní clonu, aby se oheň dále nešířil.
2. optika, fotografie
část optického přístroje, zprav. fotoaparátu, kterou se omezuje svazek procházejících světelných paprsků:
nastavit clonu
Správný osvit je možné regulovat pomocí clony objektivu.
3.
co cloní, zaclání, brání v rozhledu:
neprůhledná clona mlhy
sněhová / prachová clona
Údolí dusila smogová clona.
Výhled na řeku kryje clona stromů a keřů.
V průběhu večera v hospodě vzrůstal hluk a houstla kouřová clona. (i fraz.)
Celý objekt zahalila dýmová clona. (i fraz.)
◊ kouřová / dýmová clona
klamný, zastírací postup, akce sloužící k odvedení pozornosti od něčeho jiného (od skutečného záměru, pravých příčin něčeho ap.):
Vedení vypouští kouřové clony, aby zakrylo ekonomické problémy.
Řeči o zdraví a veřejném zájmu tvoří dýmovou clonu, za níž se skrývají komerční zájmy.
► clonka
[cloŋka]
(2. j. -nky, 2. mn. -nek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
sluneční clonka na zadní sklo auta
2.
nastavit clonku na kameře
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[clona]
(2. j. -ny)
podstatné jméno rodu ženského
1.
zařízení, často stěna k zamezení přístupu nebo průniku něčeho (světla, zvuku ap.):
sluneční / protisluneční clona
výstavba betonové protihlukové clony
Okno v pracovně má nastavitelnou clonu.
U vchodu do obchodu byla nainstalována tepelná clona.
Při likvidaci požáru hasiči vytvořili vodní clonu, aby se oheň dále nešířil.
2. optika, fotografie
část optického přístroje, zprav. fotoaparátu, kterou se omezuje svazek procházejících světelných paprsků:
nastavit clonu
Správný osvit je možné regulovat pomocí clony objektivu.
3.
co cloní, zaclání, brání v rozhledu:
neprůhledná clona mlhy
sněhová / prachová clona
Údolí dusila smogová clona.
Výhled na řeku kryje clona stromů a keřů.
V průběhu večera v hospodě vzrůstal hluk a houstla kouřová clona. (i fraz.)
Celý objekt zahalila dýmová clona. (i fraz.)
◊ kouřová / dýmová clona
klamný, zastírací postup, akce sloužící k odvedení pozornosti od něčeho jiného (od skutečného záměru, pravých příčin něčeho ap.):
Vedení vypouští kouřové clony, aby zakrylo ekonomické problémy.
Řeči o zdraví a veřejném zájmu tvoří dýmovou clonu, za níž se skrývají komerční zájmy.
► clonka
[cloŋka]
(2. j. -nky, 2. mn. -nek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
sluneční clonka na zadní sklo auta
2.
nastavit clonku na kameře
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)