cestovatel
[cestovatel]
(2. j. -le, 3., 6. j. -li, -lovi, 1. mn. -lé)
podstatné jméno rodu mužského životného
1.
kdo cestuje s poznávacím nebo výzkumným cílem:
legendární cestovatel Emil Holub
beseda se známým cestovatelem
Všichni cestovatelé po návratu domů nadšeně vyprávějí úžasné zážitky.
2.
kdo pravidelně, často cestuje, cestující:
Omezení tramvajové dopravy by vůbec nemuselo postihnout denní pasažéry, ale doplatili by na ně hlavně noční cestovatelé.
Švýcaři jsou bezkonkurenčně nejnáruživějšími vlakovými cestovateli v Evropě.
► cestovatelka
[cestovatelka]
(2. j. -lky, 2. mn. -lek)
podstatné jméno rodu ženského
Je nadšenou cestovatelkou, navštívila Indonésii, projela Jižní Ameriku a část Afriky.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[cestovatel]
(2. j. -le, 3., 6. j. -li, -lovi, 1. mn. -lé)
podstatné jméno rodu mužského životného
1.
kdo cestuje s poznávacím nebo výzkumným cílem:
legendární cestovatel Emil Holub
beseda se známým cestovatelem
Všichni cestovatelé po návratu domů nadšeně vyprávějí úžasné zážitky.
2.
kdo pravidelně, často cestuje, cestující:
Omezení tramvajové dopravy by vůbec nemuselo postihnout denní pasažéry, ale doplatili by na ně hlavně noční cestovatelé.
Švýcaři jsou bezkonkurenčně nejnáruživějšími vlakovými cestovateli v Evropě.
► cestovatelka
[cestovatelka]
(2. j. -lky, 2. mn. -lek)
podstatné jméno rodu ženského
Je nadšenou cestovatelkou, navštívila Indonésii, projela Jižní Ameriku a část Afriky.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)