bydliště
[bɪdlɪšťe]
(2. j. -tě, 2. mn. -ť)
podstatné jméno rodu středního
místo, kde někdo bydlí 1, žije nebo kde je formálně přihlášen k pobytu:
stálé / přechodné bydliště
místo / adresa bydliště
Kvůli účasti v referendu si nechali papírově změnit bydliště.
Lidé chtějí mít v okolí svého bydliště hodně zeleně.
Škola při zápisu upřednostní děti, které k ní spadají bydlištěm.
□ trvalé bydliště
adresa pobytu občana v České republice vedená v registru obyvatel
syn. místo trvalého pobytu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bɪdlɪšťe]
(2. j. -tě, 2. mn. -ť)
podstatné jméno rodu středního
místo, kde někdo bydlí 1, žije nebo kde je formálně přihlášen k pobytu:
stálé / přechodné bydliště
místo / adresa bydliště
Kvůli účasti v referendu si nechali papírově změnit bydliště.
Lidé chtějí mít v okolí svého bydliště hodně zeleně.
Škola při zápisu upřednostní děti, které k ní spadají bydlištěm.
□ trvalé bydliště
adresa pobytu občana v České republice vedená v registru obyvatel
syn. místo trvalého pobytu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)