bratříček
[bratř̥iːček]
(2. j. -čka, 3., 6. j. -čkovi, -čku, 5. j. -čku, 1. mn. -čci, -čkové, 6. mn. -čcích)
podstatné jméno rodu mužského životného
1. expresivní
sourozenec mužského pohlaví v dětském věku:
Těší se na narození bratříčka.
přen. Orlí mláďata často v hnízdě zabíjejí své mladší bratříčky a sestřičky.
2.
bratr 1 (sourozenec):
Navštívil nás její povedený bratříček.
3. expresivní
co patří do stejné skupiny, kategorie:
Obchodní dům Máj byl mladší bratříček Kotvy.
Modernizovaný Peugeot 308 se stylem blíží svému většímu bratříčkovi.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bratř̥iːček]
(2. j. -čka, 3., 6. j. -čkovi, -čku, 5. j. -čku, 1. mn. -čci, -čkové, 6. mn. -čcích)
podstatné jméno rodu mužského životného
1. expresivní
sourozenec mužského pohlaví v dětském věku:
Těší se na narození bratříčka.
přen. Orlí mláďata často v hnízdě zabíjejí své mladší bratříčky a sestřičky.
2.
bratr 1 (sourozenec):
Navštívil nás její povedený bratříček.
3. expresivní
co patří do stejné skupiny, kategorie:
Obchodní dům Máj byl mladší bratříček Kotvy.
Modernizovaný Peugeot 308 se stylem blíží svému většímu bratříčkovi.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)