boogie I
[buɡɪ], [buːɡɪ]
(neskl.)
podstatné jméno rodu středního
⟨angl.⟩
boogie-woogie
[buɡɪ vuɡɪ], [buːɡɪ vuːɡɪ]
(neskl.)
podstatné jméno rodu středního
⟨angl.⟩
boogie woogie
[buɡɪ vuɡɪ], [buːɡɪ vuːɡɪ]
(neskl.)
podstatné jméno rodu středního
⟨angl.⟩
1.
hudba ve stylu blues, v rychlém tempu, hraná na piano nebo orchestrem, určená zejména k tanci • takový hudební styl:
poslouchat boogie-woogie / boogie woogie
Orchestr hraje boogie.
Naučil se jednoduché boogie v C dur.
Poklepával prsty do rytmu boogie.
Jejich hudba má kořeny v boogie-woogie.
2.
párový společenský tanec v čtyřčtvrtečním taktu tančený zejména na boogie 1 a rokenrol:
tancovat boogie / boogie-woogie
Jive v sobě snoubí prvky rokenrolu, boogie-woogie a černošských tanců.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[buɡɪ], [buːɡɪ]
(neskl.)
podstatné jméno rodu středního
⟨angl.⟩
boogie-woogie
[buɡɪ vuɡɪ], [buːɡɪ vuːɡɪ]
(neskl.)
podstatné jméno rodu středního
⟨angl.⟩
boogie woogie
[buɡɪ vuɡɪ], [buːɡɪ vuːɡɪ]
(neskl.)
podstatné jméno rodu středního
⟨angl.⟩
1.
hudba ve stylu blues, v rychlém tempu, hraná na piano nebo orchestrem, určená zejména k tanci • takový hudební styl:
poslouchat boogie-woogie / boogie woogie
Orchestr hraje boogie.
Naučil se jednoduché boogie v C dur.
Poklepával prsty do rytmu boogie.
Jejich hudba má kořeny v boogie-woogie.
2.
párový společenský tanec v čtyřčtvrtečním taktu tančený zejména na boogie 1 a rokenrol:
tancovat boogie / boogie-woogie
Jive v sobě snoubí prvky rokenrolu, boogie-woogie a černošských tanců.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)