bezostyšnost
[besʔostɪšnost], [bezostɪšnost]
(2. j. -ti)
podstatné jméno rodu ženského
bezostyšné, opovážlivé jednání, chování • ráz, charakter toho, co je prováděno bez ostychu, bez morálních zábran syn. nestoudnost:
bezostyšnost podvodu
bezostyšnost při prosazování vlastních zájmů
Policisty překvapila bezostyšnost zlodějů.
Brunetka si mladíka prohlížela s takovou bezostyšností, až ho uvedla do rozpaků.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[besʔostɪšnost], [bezostɪšnost]
(2. j. -ti)
podstatné jméno rodu ženského
bezostyšné, opovážlivé jednání, chování • ráz, charakter toho, co je prováděno bez ostychu, bez morálních zábran syn. nestoudnost:
bezostyšnost podvodu
bezostyšnost při prosazování vlastních zájmů
Policisty překvapila bezostyšnost zlodějů.
Brunetka si mladíka prohlížela s takovou bezostyšností, až ho uvedla do rozpaků.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)