duševní
[duševňiː]
přídavné jméno
vztahující se k duši 1 (vnitřnímu světu člověka), psychice syn. psychický:
duševní zdraví
trpět duševní poruchou / chorobou
Odpočinek pozitivně ovlivňuje duševní rovnováhu.
Následky duševního utrpení si s sebou dlouho ponese.
□ duševní vlastnictví právo
souhrn práv k nakládání s výsledky tvůrčí činnosti (s autorskými díly, vynálezy, patenty ap.)
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[duševňiː]
přídavné jméno
vztahující se k duši 1 (vnitřnímu světu člověka), psychice syn. psychický:
duševní zdraví
trpět duševní poruchou / chorobou
Odpočinek pozitivně ovlivňuje duševní rovnováhu.
Následky duševního utrpení si s sebou dlouho ponese.
□ duševní vlastnictví právo
souhrn práv k nakládání s výsledky tvůrčí činnosti (s autorskými díly, vynálezy, patenty ap.)
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)