drát I
[draːt]
(2. j. -tu, 6. j. -tě, -tu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨něm.⟩
1.
kovové vlákno vyráběné válcováním nebo tažením:
měděný / ocelový / hliníkový drát
dráty vysokého napětí
pletací dráty pomůcka na pletení
Děti se mohou na hřišti poranit o rezavé dráty.
Tábor byl obehnán ostnatým drátem.
Uražený výfuk jsem provizorně připevnil kusem drátu.
2. kolokviální vyšší
kovový vodič nebo několik vodičů v ochranném plášti, kabel:
Ze spínací skříňky trčely dráty.
Velitel vztekle vytrhl telefonní drát ze zdi.
□ kurva drát citoslovečný výraz; vulgární
vyjadřuje zlost, silné rozčílení, zklamání, překvapení ap.:
Jeď už, kurva drát!
Spálil se a zařval: „Kurva drát!“
□ rozhlas po drátě historické
1. rozhlasové vysílání šířené kabelovou sítí
2. přijímač takového vysílání
◊ mít někoho na drátě zastaralé
s někým telefonicky mluvit nebo mít navázané spojení
◊ mrkat / čumět / čučet na drát kolokviální
být velmi překvapený, velmi se něčemu divit, žasnout:
Pročítám komentáře a jen mrkám na drát, co je někdo schopen napsat.
Mám pro vás obrovskou novinu, to budete čumět na drát.
Naučila mě věci, že jsem teda pěkně čučela na drát!
◊ (pořád) lepší než drátem do oka expresivní
◊ kolokviální
i když to není přesně to, co někdo chtěl nebo potřeboval, je to lepší než nemít vůbec nic
◊ žhavit dráty
intenzivně telefonovat
► drátek
[draːtek]
(2. j. -tku, 6. j. -tku, 6. mn. -tcích, -tkách)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
měděné / mosazné / platinové drátky
kráječ knedlíků s tenkými ocelovými drátky
vyrobit si šperk z drátků
Plody hlohyně na věnec připevněte drátkem.
Pyrotechnik opatrně otevřel balíček, z něhož trčel drátek.
◊ [jít / běžet ap.] jak(o) na / po drátku / drátkách
probíhat, fungovat ap. bez potíží, snadno, rychle:
Děti se podařilo evakuovat velmi rychle, vše šlo jako na drátku.
Díky perfektní organizační práci turnaj běžel jako na drátkách.
Všichni si pochvalují, že práce na stavbě běží jako po drátkách.
Na premiéře to na jevišti klapalo jako na drátkách.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[draːt]
(2. j. -tu, 6. j. -tě, -tu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨něm.⟩
1.
kovové vlákno vyráběné válcováním nebo tažením:
měděný / ocelový / hliníkový drát
dráty vysokého napětí
pletací dráty pomůcka na pletení
Děti se mohou na hřišti poranit o rezavé dráty.
Tábor byl obehnán ostnatým drátem.
Uražený výfuk jsem provizorně připevnil kusem drátu.
2. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
kovový vodič nebo několik vodičů v ochranném plášti, kabel:
Ze spínací skříňky trčely dráty.
Velitel vztekle vytrhl telefonní drát ze zdi.
□ kurva drát citoslovečný výraz; vulgární
vyjadřuje zlost, silné rozčílení, zklamání, překvapení ap.:
Jeď už, kurva drát!
Spálil se a zařval: „Kurva drát!“
□ rozhlas po drátě historické
1. rozhlasové vysílání šířené kabelovou sítí
2. přijímač takového vysílání
◊ mít někoho na drátě zastaralé
s někým telefonicky mluvit nebo mít navázané spojení
◊ mrkat / čumět / čučet na drát kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
být velmi překvapený, velmi se něčemu divit, žasnout:
Pročítám komentáře a jen mrkám na drát, co je někdo schopen napsat.
Mám pro vás obrovskou novinu, to budete čumět na drát.
Naučila mě věci, že jsem teda pěkně čučela na drát!
◊ (pořád) lepší než drátem do oka expresivní
◊ kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní (furt) lepší než drátem do oka Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
i když to není přesně to, co někdo chtěl nebo potřeboval, je to lepší než nemít vůbec nic
◊ žhavit dráty
intenzivně telefonovat
► drátek
[draːtek]
(2. j. -tku, 6. j. -tku, 6. mn. -tcích, -tkách)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
měděné / mosazné / platinové drátky
kráječ knedlíků s tenkými ocelovými drátky
vyrobit si šperk z drátků
Plody hlohyně na věnec připevněte drátkem.
Pyrotechnik opatrně otevřel balíček, z něhož trčel drátek.
◊ [jít / běžet ap.] jak(o) na / po drátku / drátkách
probíhat, fungovat ap. bez potíží, snadno, rychle:
Děti se podařilo evakuovat velmi rychle, vše šlo jako na drátku.
Díky perfektní organizační práci turnaj běžel jako na drátkách.
Všichni si pochvalují, že práce na stavbě běží jako po drátkách.
Na premiéře to na jevišti klapalo jako na drátkách.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)