drát II
[draːt]
(3. j. dere, rozk. der, čin. dral, trp. drán, podst. jm. draní)
sloveso nedokonavé
1. (co dere co {komu})
něčím ostrým porušovat, rozdírat:
Větve mi draly triko.
2. (kdo dere co)
oddělovat jemnou část peří od tuhého pera, strhávat, škubat:
Ženy v zimě draly peří.
podst. jm. Při draní se zpívalo.
3. expresivní (co dere koho4; co {komu})
působit duševní bolest, trápit:
Dralo ho pomyšlení, že utekl od rodiny.
To mě nedere.
dokonavé k 1 → rozedrat
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[draːt]
(3. j. dere, rozk. der, čin. dral, trp. drán, podst. jm. draní)
sloveso nedokonavé
1. (co dere co {komu})
něčím ostrým porušovat, rozdírat:
Větve mi draly triko.
2. (kdo dere co)
oddělovat jemnou část peří od tuhého pera, strhávat, škubat:
Ženy v zimě draly peří.
podst. jm. Při draní se zpívalo.
3. expresivní (co dere koho4; co {komu})
působit duševní bolest, trápit:
Dralo ho pomyšlení, že utekl od rodiny.
To mě nedere.
dokonavé k 1 → rozedrat
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)