besedník
[besedňiːk]
(2. j. -íka, 3., 6. j. -íkovi, -íku, 5. j. -íku, 1. mn. -íci, 6. mn. -ících)
podstatné jméno rodu mužského životného
účastník besedy 1 (setkání s debatou):
Spisovatel odpovídal na zvídavé otázky besedníků.
Besedníci nejčastěji kritizovali parkování aut v historickém centru.
► besednice
[besedňɪce]
(2. j. -ce, 2. mn. -c)
podstatné jméno rodu ženského
Besednice se nakonec ve všem shodly.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[besedňiːk]
(2. j. -íka, 3., 6. j. -íkovi, -íku, 5. j. -íku, 1. mn. -íci, 6. mn. -ících)
podstatné jméno rodu mužského životného
účastník besedy 1 (setkání s debatou):
Spisovatel odpovídal na zvídavé otázky besedníků.
Besedníci nejčastěji kritizovali parkování aut v historickém centru.
► besednice
[besedňɪce]
(2. j. -ce, 2. mn. -c)
podstatné jméno rodu ženského
Besednice se nakonec ve všem shodly.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)