bánit
[baːňɪt]
(3. j., 3. mn. bání, rozk. (ne)baň, čin. bánil, podst. jm. bánění)
sloveso nedokonavé
kolokviální
(kdo bání ~; co; z čeho)
kouřit, zprav. silně syn. hulit:
Chodí bánit na dvoreček.
Bánila jednu cigaretu za druhou.
Labužnicky bánil ze své fajfčičky.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[baːňɪt]
(3. j., 3. mn. bání, rozk. (ne)baň, čin. bánil, podst. jm. bánění)
sloveso nedokonavé
kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo bání ~; co; z čeho)
kouřit, zprav. silně syn. hulit:
Chodí bánit na dvoreček.
Bánila jednu cigaretu za druhou.
Labužnicky bánil ze své fajfčičky.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)