bůhvíkde
[buːhviːɡde]
zájmenné příslovce neurčité
kolokviální vyšší
bůhví kde
[buːhviː ɡde]
příslovečný výraz
kolokviální vyšší
bůh ví kde
[buːx viː ɡde]
příslovečný výraz
kolokviální vyšší
na (blíže) neurčeném, neznámém, zprav. vzdáleném místě, někdy mluvčím negativně hodnoceném syn. kdovíkde, kdoví kde, kdo ví kde:
Už jsou stejně bůhvíkde. daleko
Vůz měl jezdit po Praze, ale skončil bůhvíkde.
Je taková zasněná a v myšlenkách se toulá bůhvíkde.
Věci koupené bůhví kde a bůhví jak lacino.
ve výčtu sopečná činnost na Islandu, v Chile, v Indonésii a bůh ví kde ještě
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[buːhviːɡde]
zájmenné příslovce neurčité
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
bůhví kde
[buːhviː ɡde]
příslovečný výraz
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
bůh ví kde
[buːx viː ɡde]
příslovečný výraz
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
na (blíže) neurčeném, neznámém, zprav. vzdáleném místě, někdy mluvčím negativně hodnoceném syn. kdovíkde, kdoví kde, kdo ví kde:
Už jsou stejně bůhvíkde. daleko
Vůz měl jezdit po Praze, ale skončil bůhvíkde.
Je taková zasněná a v myšlenkách se toulá bůhvíkde.
Věci koupené bůhví kde a bůhví jak lacino.
ve výčtu sopečná činnost na Islandu, v Chile, v Indonésii a bůh ví kde ještě
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)