ať I
[ʔať]
spojka
1. spojka podřadicí účelová
uvozuje vedlejší větu vyjadřující účel syn. aby I:
Dala mi křížovku, ať si ji vyluštím.
Ploďme děti, ať lidstvo nevymře.
2. spojka podřadicí obsahová
(po slovesech mluvení)
uvozuje vedlejší větu vyjadřující přání, výzvu, rozkaz ap.:
Rozhodně vám ale přeju, ať si to pořádně užijete.
Měla bych mu říci, ať přestane kouřit.
Řekl mi, ať odejdu.
3. spojka podřadicí přípustková
uvozuje vedlejší větu vyjadřující okolnosti, které nemají vliv na platnost obsahu věty řídící:
Ať se kolem sebe dívala sebelépe, nikoho neviděla.
často ve spojení s neurčitým zájmenem
Ať zvolím kteroukoliv stranu, stejně je to stále horší.
Žádné rychlé pohyby, ať se děje cokoliv.
Celou věc považuju za zbytečné mrhání finančními prostředky, ať už jdou z číkoliv kapsy.
□ ať (už) – anebo spojkový výraz souřadicí vylučovací □ ať (už) – nebo spojkový výraz souřadicí vylučovací □ ať (už) – či spojkový výraz souřadicí vylučovací
spojuje dva větné členy nebo dvě věty, často protichůdné, pro vyjádření velkého rozsahu nebo úplnosti nějakého výčtu:
ať už doma, anebo v zahraničí
Na každém obchodě, ať státním, či soukromém, musí být vyznačena firma.
Ať se vám to líbí, nebo ne, zdědila jste určitý tělesný typ.
Člověk, který si saunování oblíbí, bude zařízení navštěvovat, ať už má do kapsy hlouběji, či je při penězích.
◊ ať je pátek, nebo svátek
bez ohledu na to, jestli je pracovní, nebo volný den, v kterýkoli den:
Mám stále co dělat, ať je pátek, nebo svátek.
Oheň si nevybírá, vzplane, ať je pátek, nebo svátek.
→ doklady v korpusu
◊ ať je to Petr, nebo Pavel
ať je to kdokoli
◊ (ať) tak, či onak / tak ◊ (ať) tak, nebo onak / tak
bez ohledu na jakékoli fakty, možnosti, okolnosti ap., v každém případě, každopádně:
V jednom kostele byla zima, v druhém příjemné teplo. Ať tak, či onak, oba kostely byly zaplněny diváky k prasknutí.
V této situaci existují pouze špatná řešení: ať tak, nebo tak, nic nebude úplně dobře.
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔať]
spojka
1. spojka podřadicí účelová
uvozuje vedlejší větu vyjadřující účel syn. aby I:
Dala mi křížovku, ať si ji vyluštím.
Ploďme děti, ať lidstvo nevymře.
2. spojka podřadicí obsahová
(po slovesech mluvení)
uvozuje vedlejší větu vyjadřující přání, výzvu, rozkaz ap.:
Rozhodně vám ale přeju, ať si to pořádně užijete.
Měla bych mu říci, ať přestane kouřit.
Řekl mi, ať odejdu.
3. spojka podřadicí přípustková
uvozuje vedlejší větu vyjadřující okolnosti, které nemají vliv na platnost obsahu věty řídící:
Ať se kolem sebe dívala sebelépe, nikoho neviděla.
často ve spojení s neurčitým zájmenem
Ať zvolím kteroukoliv stranu, stejně je to stále horší.
Žádné rychlé pohyby, ať se děje cokoliv.
Celou věc považuju za zbytečné mrhání finančními prostředky, ať už jdou z číkoliv kapsy.
□ ať (už) – anebo spojkový výraz souřadicí vylučovací □ ať (už) – nebo spojkový výraz souřadicí vylučovací □ ať (už) – či spojkový výraz souřadicí vylučovací
spojuje dva větné členy nebo dvě věty, často protichůdné, pro vyjádření velkého rozsahu nebo úplnosti nějakého výčtu:
ať už doma, anebo v zahraničí
Na každém obchodě, ať státním, či soukromém, musí být vyznačena firma.
Ať se vám to líbí, nebo ne, zdědila jste určitý tělesný typ.
Člověk, který si saunování oblíbí, bude zařízení navštěvovat, ať už má do kapsy hlouběji, či je při penězích.
◊ ať je pátek, nebo svátek
bez ohledu na to, jestli je pracovní, nebo volný den, v kterýkoli den:
Mám stále co dělat, ať je pátek, nebo svátek.
Oheň si nevybírá, vzplane, ať je pátek, nebo svátek.
→ doklady v korpusu
◊ ať je to Petr, nebo Pavel
ať je to kdokoli
◊ (ať) tak, či onak / tak ◊ (ať) tak, nebo onak / tak
bez ohledu na jakékoli fakty, možnosti, okolnosti ap., v každém případě, každopádně:
V jednom kostele byla zima, v druhém příjemné teplo. Ať tak, či onak, oba kostely byly zaplněny diváky k prasknutí.
V této situaci existují pouze špatná řešení: ať tak, nebo tak, nic nebude úplně dobře.
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)