autodidakt
[ʔa͡utodɪdakt]
(2. j. -ta, 3., 6. j. -tovi, -tu, 1. mn. -ti, -tové)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨řec.⟩
kdo se učí, vzdělává v něčem sám, bez pomoci, vedení učitele, samouk:
výtvarný autodidakt
talentovaný autodidakt
Hodně četl a jako autodidakt měl slušné vzdělání.
Ač autodidakt, stal se hlavním představitelem umělecké moderny.
► autodidaktka
[ʔa͡utodɪdaktka]
(2. j. -tky, 2. mn. -tek)
podstatné jméno rodu ženského
Je autodidaktka v psaní na stroji.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔa͡utodɪdakt]
(2. j. -ta, 3., 6. j. -tovi, -tu, 1. mn. -ti, -tové)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨řec.⟩
kdo se učí, vzdělává v něčem sám, bez pomoci, vedení učitele, samouk:
výtvarný autodidakt
talentovaný autodidakt
Hodně četl a jako autodidakt měl slušné vzdělání.
Ač autodidakt, stal se hlavním představitelem umělecké moderny.
► autodidaktka
[ʔa͡utodɪdaktka]
(2. j. -tky, 2. mn. -tek)
podstatné jméno rodu ženského
Je autodidaktka v psaní na stroji.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)