auditor
[ʔa͡udɪtor]
(2. j. -ora, 3., 6. j. -orovi, -oru, 1. mn. -oři)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨~lat.⟩
1.
kvalifikovaná osoba nebo organizace zplnomocněná provádět audit 1 (kontrolu účetnictví):
nezávislý auditor
Firmu prověří externí auditor.
Auditor odmítl uznat konečné vyúčtování za předchozí rok.
Hospodaření České televize každoročně posuzují auditoři.
□ forenzní auditor
osoba zplnomocněná k vykonávání forenzních auditů
2.
kvalifikovaná osoba nebo organizace zplnomocněná vykonávat audit 2 (prověřování stavu něčeho):
ekologický auditor
bezpečnostní auditor
auditor jakosti
► auditorka
[ʔa͡udɪtorka]
(2. j. -rky, 2. mn. -rek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
finanční auditorka
Hospodaření společnosti kontrolovala nezávislá auditorka.
2.
softwarová auditorka
Interní auditorka úřadu má na starosti i evidenci stížností.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔa͡udɪtor]
(2. j. -ora, 3., 6. j. -orovi, -oru, 1. mn. -oři)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨~lat.⟩
1.
kvalifikovaná osoba nebo organizace zplnomocněná provádět audit 1 (kontrolu účetnictví):
nezávislý auditor
Firmu prověří externí auditor.
Auditor odmítl uznat konečné vyúčtování za předchozí rok.
Hospodaření České televize každoročně posuzují auditoři.
□ forenzní auditor
osoba zplnomocněná k vykonávání forenzních auditů
2.
kvalifikovaná osoba nebo organizace zplnomocněná vykonávat audit 2 (prověřování stavu něčeho):
ekologický auditor
bezpečnostní auditor
auditor jakosti
► auditorka
[ʔa͡udɪtorka]
(2. j. -rky, 2. mn. -rek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
finanční auditorka
Hospodaření společnosti kontrolovala nezávislá auditorka.
2.
softwarová auditorka
Interní auditorka úřadu má na starosti i evidenci stížností.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)