aparátčík
[ʔaparaːtčiːk]
(2. j. -íka, 3., 6. j. -íkovi, -íku, 5. j. -íku, 1. mn. -íci, 6. mn. -ících)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨rus.⟩
hanlivé
(zejména v období socialismu) pracovník administrativního aparátu politické strany, organizace ap. syn. aparátník:
stranický / komunistický aparátčík
zkušený / protřelý aparátčík
aparátčík svazu spisovatelů
Má za sebou kariéru typického aparátčíka, který to přes svazácké funkce dotáhl na krajského tajemníka strany.
► aparátčice
[ʔaparaːtčɪce]
(2. j. -ce, 2. mn. -c)
podstatné jméno rodu ženského
komunistická aparátčice
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔaparaːtčiːk]
(2. j. -íka, 3., 6. j. -íkovi, -íku, 5. j. -íku, 1. mn. -íci, 6. mn. -ících)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨rus.⟩
hanlivé
(zejména v období socialismu) pracovník administrativního aparátu politické strany, organizace ap. syn. aparátník:
stranický / komunistický aparátčík
zkušený / protřelý aparátčík
aparátčík svazu spisovatelů
Má za sebou kariéru typického aparátčíka, který to přes svazácké funkce dotáhl na krajského tajemníka strany.
► aparátčice
[ʔaparaːtčɪce]
(2. j. -ce, 2. mn. -c)
podstatné jméno rodu ženského
komunistická aparátčice
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)