akreditační
[ʔakredɪtačňiː]
přídavné jméno
1.
vztahující se k akreditaci 1 (úřednímu oprávnění) • sloužící k akreditaci:
akreditační řízení
akreditační komise ministerstva
splnit akreditační standardy
2.
vztahující se k akreditaci 2 (oprávnění k účasti):
akreditační průkazy žurnalistů
prokázat se akreditační kartou
3.
vztahující se k akreditaci 3 (pověření diplomatického zástupce):
odevzdání akreditačních listin prezidentovi přijímající země
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔakredɪtačňiː]
přídavné jméno
1.
vztahující se k akreditaci 1 (úřednímu oprávnění) • sloužící k akreditaci:
akreditační řízení
akreditační komise ministerstva
splnit akreditační standardy
2.
vztahující se k akreditaci 2 (oprávnění k účasti):
akreditační průkazy žurnalistů
prokázat se akreditační kartou
3.
vztahující se k akreditaci 3 (pověření diplomatického zástupce):
odevzdání akreditačních listin prezidentovi přijímající země
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)