čurat
[čurat]
(3. j. čurá, rozk. čurej, čin. čural, podst. jm. čurání)
sloveso nedokonavé
v komunikaci s dětmi, kolokviální vyšší
čůrat
[čuːrat]
(3. j. čůrá, rozk. čůrej, čin. čůral, podst. jm. čůrání)
sloveso nedokonavé
v komunikaci s dětmi, kolokviální vyšší
zřídka čúrat
[čuːrat]
(3. j. čúrá, rozk. čúrej, čin. čúral, podst. jm. čúrání)
sloveso nedokonavé
v komunikaci s dětmi, kolokviální vyšší
(kdo čurá ~; kam)
vylučovat moč syn. močit:
čurat do nočníku
Chtělo se mi čurat.
Psi chodí čůrat na zahrádku.
podst. jm. pálení při čúrání
◊ čurat / čůrat / čúrat proti větru kolokviální vyšší
osaměle vzdorovat většinovému nebo mocenskému postoji, zájmu ap.:
Je to člověk, co vždycky musí čůrat proti větru.
Jeden čas jsem proti tomu ostře vystupoval. Nakonec jsem ale zjistil, že čurám proti větru.
◊ čurat / čůrat / čúrat smíchy kolokviální vyšší
velmi se smát:
Když vypráví historky z pařeb, vždycky čůrám smíchy.
podstatné jméno → i čurání, čůrání, čúrání
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[čurat]
(3. j. čurá, rozk. čurej, čin. čural, podst. jm. čurání)
sloveso nedokonavé
v komunikaci s dětmi, kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
čůrat
[čuːrat]
(3. j. čůrá, rozk. čůrej, čin. čůral, podst. jm. čůrání)
sloveso nedokonavé
v komunikaci s dětmi, kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
zřídka čúrat
[čuːrat]
(3. j. čúrá, rozk. čúrej, čin. čúral, podst. jm. čúrání)
sloveso nedokonavé
v komunikaci s dětmi, kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo čurá ~; kam)
vylučovat moč syn. močit:
čurat do nočníku
Chtělo se mi čurat.
Psi chodí čůrat na zahrádku.
podst. jm. pálení při čúrání
◊ čurat / čůrat / čúrat proti větru kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
osaměle vzdorovat většinovému nebo mocenskému postoji, zájmu ap.:
Je to člověk, co vždycky musí čůrat proti větru.
Jeden čas jsem proti tomu ostře vystupoval. Nakonec jsem ale zjistil, že čurám proti větru.
◊ čurat / čůrat / čúrat smíchy kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
velmi se smát:
Když vypráví historky z pařeb, vždycky čůrám smíchy.
Poznámka Vedle krátké varianty, která byla ve slovnících dříve jako jediná uvedena, se používají i varianty dlouhé. Varianta čůrat se prosazuje na základě zvyklosti psát uprostřed slov u s kroužkem. Varianta čúrat se užívá jen ojediněle.
podstatné jméno → i čurání, čůrání, čúrání
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)