čuránky
[čuraːŋkɪ]
(2. mn. -nek, -nků, 6. mn. -nkách, -ncích)
podstatné jméno rodu ženského i mužského neživotného pomnožné
v komunikaci s dětmi, kolokviální vyšší
čůránky
[čuːraːŋkɪ]
(2. mn. -nek, -nků, 6. mn. -nkách, -ncích)
podstatné jméno rodu ženského i mužského neživotného pomnožné
v komunikaci s dětmi, kolokviální vyšší
zřídka čúránky
[čuːraːŋkɪ]
(2. mn. -nek, -nků, 6. mn. -nkách, -ncích)
podstatné jméno rodu ženského i mužského neživotného pomnožné
v komunikaci s dětmi, kolokviální vyšší
moč syn. čurání, čůrání, čúrání:
psí čuránky / čůránky
plína od čúránek
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[čuraːŋkɪ]
(2. mn. -nek, -nků, 6. mn. -nkách, -ncích)
podstatné jméno rodu ženského i mužského neživotného pomnožné
v komunikaci s dětmi, kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
čůránky
[čuːraːŋkɪ]
(2. mn. -nek, -nků, 6. mn. -nkách, -ncích)
podstatné jméno rodu ženského i mužského neživotného pomnožné
v komunikaci s dětmi, kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
zřídka čúránky
[čuːraːŋkɪ]
(2. mn. -nek, -nků, 6. mn. -nkách, -ncích)
podstatné jméno rodu ženského i mužského neživotného pomnožné
v komunikaci s dětmi, kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
moč syn. čurání, čůrání, čúrání:
psí čuránky / čůránky
plína od čúránek
Poznámka Vedle krátké varianty, která byla ve slovnících dříve jako jediná uvedena, se používají i varianty dlouhé. Varianta čůránky se prosazuje na základě zvyklosti psát uprostřed slov u s kroužkem. Varianta čúránky se užívá jen ojediněle.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)