ďábelský
[ďaːbelskiː]
přídavné jméno
1. (2. st. -lštější)
patřící ďáblovi 1 (nadpřirozené bytosti), ďáblům • charakteristický pro ďábla • podobný jako u ďábla:
ďábelský smích / chechtot
Okultisté v datu vidí ďábelské znamení 666.
Jeho rozjařený úsměv se postupně měnil v ďábelský úšklebek.
Uprostřed ďábelské tváře je obrovský zahnutý nos.
Modravé světlo dodávalo jeho očím ještě ďábelštější výraz.
2. (2. st. -lštější)
připomínající ďábla 1 (nadpřirozenou bytost), zejména svou zákeřností, vychytralostí, zlý, zlomyslný nebo vychytralý, rafinovaný:
ďábelské nástrahy alkoholu
odhalit ďábelské spiknutí
Prezident si pohrává s ďábelskou myšlenkou, že může kdykoli odvolat premiéra.
Hlavou mu bleskl plán, ještě ďábelštější než ten první.
3. (2. st. -lštější) expresivní
mající velkou sílu, intenzitu, rychlost, ohromný, prudký, rychlý:
ďábelská jízda
Hráči nasadili na začátku zápasu ďábelské tempo.
Vozu nechybí ďábelský výkon sto devadesáti splašených koní.
4.
mající ostrou, pálivou chuť:
ďábelský toast / guláš
ďábelská kuřecí směs s oblohou
◊ ďábelská kombinace expresivní
co spojením různorodých aktivit, prvků aj. působí neobvykle, vzbuzuje překvapení, pochybnosti, způsobuje problémy ap.
◊ ďábelský vynález expresivní
co člověku namísto spolehlivé služby přináší jen nepříjemnosti a potíže
→ po ďábelsku
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ďaːbelskiː]
přídavné jméno
1. (2. st. -lštější)
patřící ďáblovi 1 (nadpřirozené bytosti), ďáblům • charakteristický pro ďábla • podobný jako u ďábla:
ďábelský smích / chechtot
Okultisté v datu vidí ďábelské znamení 666.
Jeho rozjařený úsměv se postupně měnil v ďábelský úšklebek.
Uprostřed ďábelské tváře je obrovský zahnutý nos.
Modravé světlo dodávalo jeho očím ještě ďábelštější výraz.
2. (2. st. -lštější)
připomínající ďábla 1 (nadpřirozenou bytost), zejména svou zákeřností, vychytralostí, zlý, zlomyslný nebo vychytralý, rafinovaný:
ďábelské nástrahy alkoholu
odhalit ďábelské spiknutí
Prezident si pohrává s ďábelskou myšlenkou, že může kdykoli odvolat premiéra.
Hlavou mu bleskl plán, ještě ďábelštější než ten první.
3. (2. st. -lštější) expresivní
mající velkou sílu, intenzitu, rychlost, ohromný, prudký, rychlý:
ďábelská jízda
Hráči nasadili na začátku zápasu ďábelské tempo.
Vozu nechybí ďábelský výkon sto devadesáti splašených koní.
4.
mající ostrou, pálivou chuť:
ďábelský toast / guláš
ďábelská kuřecí směs s oblohou
◊ ďábelská kombinace expresivní
co spojením různorodých aktivit, prvků aj. působí neobvykle, vzbuzuje překvapení, pochybnosti, způsobuje problémy ap.
◊ ďábelský vynález expresivní
co člověku namísto spolehlivé služby přináší jen nepříjemnosti a potíže
→ po ďábelsku
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)