ďábelsky
[ďaːbelskɪ]
(2. st. -lštěji)
příslovce
1.
charakteristicky pro ďábla 1 (nadpřirozenou bytost) • způsobem připomínajícím ďábla, zle, rafinovaně, vychytrale:
ďábelsky krutá pomsta
ďábelsky mazaný zločinec
Ďábelsky se mu zablesklo v očích.
Hostinská se ďábelsky usmála.
2. expresivní
ve velké míře, intenzitě, rychlosti, velmi, ohromně, rychle:
ďábelsky rychlý závod
Umělec byl ďábelsky soustředěný na své dílo.
Dnes je možné na síti sehnat obrovské množství nebezpečných programů, jejichž ovládání je ďábelsky jednoduché.
Řídí auto ďábelštěji než její manžel.
→ po ďábelsku
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ďaːbelskɪ]
(2. st. -lštěji)
příslovce
1.
charakteristicky pro ďábla 1 (nadpřirozenou bytost) • způsobem připomínajícím ďábla, zle, rafinovaně, vychytrale:
ďábelsky krutá pomsta
ďábelsky mazaný zločinec
Ďábelsky se mu zablesklo v očích.
Hostinská se ďábelsky usmála.
2. expresivní
ve velké míře, intenzitě, rychlosti, velmi, ohromně, rychle:
ďábelsky rychlý závod
Umělec byl ďábelsky soustředěný na své dílo.
Dnes je možné na síti sehnat obrovské množství nebezpečných programů, jejichž ovládání je ďábelsky jednoduché.
Řídí auto ďábelštěji než její manžel.
→ po ďábelsku
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)