číča
[čiːča]
(2. j. číči)
podstatné jméno rodu ženského
kolokviální
1.
kočka:
čtyřbarevná číča
čtyřletá perská číča
Naše číča si nejraději hraje s míčkem.
2.
(častěji mezi muži, s erotickým podtextem) pěkná žena, dívka • žena, dívka vůbec:
blonďatá číča
Máš dneska rande s tou svou číčou?
► čičinka
[čɪčɪŋka]
(2. j. -nky, 2. mn. -nek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
mourovatá čičinka
vzít si čičinku z útulku
2.
Vždycky ty svý čičinky zval na víno do restaurace.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[čiːča]
(2. j. číči)
podstatné jméno rodu ženského
kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1.
kočka:
čtyřbarevná číča
čtyřletá perská číča
Naše číča si nejraději hraje s míčkem.
2.
(častěji mezi muži, s erotickým podtextem) pěkná žena, dívka • žena, dívka vůbec:
blonďatá číča
Máš dneska rande s tou svou číčou?
► čičinka
[čɪčɪŋka]
(2. j. -nky, 2. mn. -nek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
mourovatá čičinka
vzít si čičinku z útulku
2.
Vždycky ty svý čičinky zval na víno do restaurace.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)