čvachtat
[čvaxtat]
(3. j. -tá, rozk. -tej, čin. -tal, podst. jm. -tání)
sloveso nedokonavé
expresivní
1. (co čvachtá kde; komu kde; ~) (~ čvachtá komu kde)
vydávat při stlačení čvachtavé, pleskavé, mlaskavé zvuky:
Její promáčené tenisky čvachtaly po dlaždicích.
Mokrá podlaha při každém kroku čvachtala.
Zem jim čvachtala pod nohama.
Čvachtá mi v botech.
podst. jm. Slyšeli jen čvachtání bahna pod podrážkami.
2. (kdo čvachtá v čem; čím; co v čem)
při pohybu na podmáčeném povrchu, ve vodě způsobovat čvachtavé, pleskavé, mlaskavé zvuky:
čvachtat nohama ve vodě / čvachtat si nohy ve vodě
čvachtat mokrým sněhem
Pes čvachtal v loužích.
Čvachtal jsem skoro po kolena v mazlavém bahně.
dokonavé k 1 → začvachtat
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[čvaxtat]
(3. j. -tá, rozk. -tej, čin. -tal, podst. jm. -tání)
sloveso nedokonavé
expresivní
1. (co čvachtá kde; komu kde; ~) (~ čvachtá komu kde)
vydávat při stlačení čvachtavé, pleskavé, mlaskavé zvuky:
Její promáčené tenisky čvachtaly po dlaždicích.
Mokrá podlaha při každém kroku čvachtala.
Zem jim čvachtala pod nohama.
Čvachtá mi v botech.
podst. jm. Slyšeli jen čvachtání bahna pod podrážkami.
2. (kdo čvachtá v čem; čím; co v čem)
při pohybu na podmáčeném povrchu, ve vodě způsobovat čvachtavé, pleskavé, mlaskavé zvuky:
čvachtat nohama ve vodě / čvachtat si nohy ve vodě
čvachtat mokrým sněhem
Pes čvachtal v loužích.
Čvachtal jsem skoro po kolena v mazlavém bahně.
dokonavé k 1 → začvachtat
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)