čistidlo
[čɪsťɪdlo]
(2. j. -dla, 6. j. -dle, -dlu, 2. mn. -del)
podstatné jméno rodu středního
1.
chemický prostředek k čištění 1 (zbavování špíny) syn. čistič II/2:
octové čistidlo
čistidlo na boty
čistidlo na sklo s obsahem alkoholu
Na skvrnu naneseme chemické čistidlo.
2.
zařízení určené k čištění 2 (odstraňování špíny z povrchu něčeho):
kovové čistidlo na boty
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[čɪsťɪdlo]
(2. j. -dla, 6. j. -dle, -dlu, 2. mn. -del)
podstatné jméno rodu středního
1.
chemický prostředek k čištění 1 (zbavování špíny) syn. čistič II/2:
octové čistidlo
čistidlo na boty
čistidlo na sklo s obsahem alkoholu
Na skvrnu naneseme chemické čistidlo.
2.
zařízení určené k čištění 2 (odstraňování špíny z povrchu něčeho):
kovové čistidlo na boty
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)