čirůvka
[čɪruːfka], 2. mn. [čɪruːvek]
(2. j. -vky, 2. mn. -vek)
podstatné jméno rodu ženského
masitá houba s lupeny na spodní straně klobouku a s válcovitou nohou (třeněm) bez pochvy a prstenu, tvarově a barevně rozmanitá, často jedlá:
Čirůvka je chutná houba.
V lese jsem našel dvě čirůvky.
Očištěné plodnice čirůvek nakrájíme na plátky a podusíme na oleji.
mykol. čirůvka fialová Lepista nuda, čirůvka havelka Tricholoma portentosum
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[čɪruːfka], 2. mn. [čɪruːvek]
(2. j. -vky, 2. mn. -vek)
podstatné jméno rodu ženského
masitá houba s lupeny na spodní straně klobouku a s válcovitou nohou (třeněm) bez pochvy a prstenu, tvarově a barevně rozmanitá, často jedlá:
Čirůvka je chutná houba.
V lese jsem našel dvě čirůvky.
Očištěné plodnice čirůvek nakrájíme na plátky a podusíme na oleji.
mykol. čirůvka fialová Lepista nuda, čirůvka havelka Tricholoma portentosum
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)