čirý
[čɪriː]
(2. st. čiřejší)
přídavné jméno
1.
prostupný pro světlo, průhledný, nezakalený:
pohárek z čirého skla
Voda je čirá tekutina.
LED žárovku volte buď čirou, nebo s matným designem.
Děti mají širší zornici a čiřejší čočku než dospělí.
2.
vylučující jinou možnost, jednoznačný, naprostý, úplný, pouhý syn. čistý 6:
Některé věci si nepořizujeme pro praktičnost, ale pro čirou radost.
Chlapec propadl čirému zoufalství.
Soud její tvrzení označil za čiré spekulace.
Stalo se to čirou náhodou.
Slíbil si psát pouze nejčiřejší pravdu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[čɪriː]
(2. st. čiřejší)
přídavné jméno
1.
prostupný pro světlo, průhledný, nezakalený:
pohárek z čirého skla
Voda je čirá tekutina.
LED žárovku volte buď čirou, nebo s matným designem.
Děti mají širší zornici a čiřejší čočku než dospělí.
2.
vylučující jinou možnost, jednoznačný, naprostý, úplný, pouhý syn. čistý 6:
Některé věci si nepořizujeme pro praktičnost, ale pro čirou radost.
Chlapec propadl čirému zoufalství.
Soud její tvrzení označil za čiré spekulace.
Stalo se to čirou náhodou.
Slíbil si psát pouze nejčiřejší pravdu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)