červenice
[červeňɪce]
(2. j. -ce, 2. mn. -c)
podstatné jméno rodu ženského
1. geologie
červeně zabarvená jílovitá půda:
blátivá červenice
červenice na chmelnicích
Úrodná červenice je vhodná na pěstování vinné révy.
2.
keramická nebo sochařská hlína obsahující oxidy železa, která se po vypálení zbarví do červena:
cihlářská červenice
modelování z červenice
K výrobě keramiky se používají materiály jako kamenina a červenice.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[červeňɪce]
(2. j. -ce, 2. mn. -c)
podstatné jméno rodu ženského
1. geologie
červeně zabarvená jílovitá půda:
blátivá červenice
červenice na chmelnicích
Úrodná červenice je vhodná na pěstování vinné révy.
2.
keramická nebo sochařská hlína obsahující oxidy železa, která se po vypálení zbarví do červena:
cihlářská červenice
modelování z červenice
K výrobě keramiky se používají materiály jako kamenina a červenice.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)