čerchmant
[čerxmant]
(2. j. -ta, 3., 6. j. -tovi, -tu, 1. mn. -ti)
podstatné jméno rodu mužského životného
zastaralé kolokv.
1.
(v pohádkách) nadpřirozená bytost podobná člověku s rohy, kopyty a ocasem, pocházející z pekla a zprav. škodící lidem, ďábel syn. čert 1:
Pověst říká, že na vrcholu hory měl čerchmant za úpis duše postavit hrad do ranního kuropění.
2. expresivní
špatný, podlý nebo vychytralý člověk, ničema (často jako nadávka):
Celý den sedět v hospodě, čerchmant jeden.
To by mne zajímalo, za jakou stranu bude ten čerchmant kandidovat.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[čerxmant]
(2. j. -ta, 3., 6. j. -tovi, -tu, 1. mn. -ti)
podstatné jméno rodu mužského životného
zastaralé kolokv.
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1.
(v pohádkách) nadpřirozená bytost podobná člověku s rohy, kopyty a ocasem, pocházející z pekla a zprav. škodící lidem, ďábel syn. čert 1:
Pověst říká, že na vrcholu hory měl čerchmant za úpis duše postavit hrad do ranního kuropění.
2. expresivní
špatný, podlý nebo vychytralý člověk, ničema (často jako nadávka):
Celý den sedět v hospodě, čerchmant jeden.
To by mne zajímalo, za jakou stranu bude ten čerchmant kandidovat.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)